Ludvík Unger
Ludvík Unger (24. srpna 1840 Tábor[1] – 30. prosince 1917 tamtéž[2]) byl český učitel a spisovatel. Působil na řadě základních škol, zejména v Milevsku, Mšeně, Vysokém Mýtě a jako ředitel v Jistebnici. Organizoval ochotnické divadlo a pěvecké sbory, angažoval se v učitelských spolcích. Psal články do regionálního tisku a byl autorem básní a povídek pro mládež, vydávaných v časopisech i knižně.
| Ludvík Unger | |
|---|---|
 Ludvík Unger (1899) | |
| Narození | 24. srpna 1840 Tábor  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. prosince 1917 (ve věku 77 let) Tábor  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | spisovatel a učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Studium a zaměstnání
Narodil se 24. srpna 1840 v Táboře, kde také navštěvoval hlavní a reálnou školu.[3] Poté absolvoval německé učitelské ústavy ve Znojmě a v Českých Budějovicích.[4] Roku 1866 složil v Praze zkoušky pro české hlavní a v roce 1875 v Brně pro měšťanské školy.[3]
Vyučoval postupně v Jemnici, Táboře, Milevsku, Petrovicích u Sedlčan, Mšeně a Bystřici nad Pernštejnem.[3] Roku 1876 získal místo učitele ve Vysokém Mýtě.[5] V roce 1893 byl jmenován ředitelem měšťanské školy v Jistebnici,[6] kde působil až do odchodu do výslužby r. 1899.[7][8] Poté se vrátil do rodného města.[9]
Zemřel v Táboře 30. prosince 1917 jako jeden z nejstarších místních pamětníků. Pohřben byl za velké účasti 1. ledna 1918.[9]
Veřejná činnost
Již od mládí byl veřejně činný. Jako dvacetiletý pořádal tábory lidu v Příběnicích a na Zvíkově.[9] V Milevsku založil a vedl pěvecký sbor Vlastislav[4][10][11] a organizoval sjezdy zpěváků.[4] Ve Mšeně byl režisérem místních ochotníků a napsal pro ně jednoaktovku (Mila, mladá čarodějka).[12] Ve Vysokém Mýtě roku 1880 spoluzakládal učitelský spolek Komenský[13] a o čtyři roky později v něm měl přednášku o historii nedaleké obce Vraclav.[14] V Jistebnici jako ředitel uspořádal například žákovskou pěvecko-hudební produkci s divadelním představením (1894)[15] a školní výstavu (1895).[16]
Psal především pedagogické texty, básně a povídky pro mládež do řady časopisů, např. Školník, Národní škola, Posel z Budče, Budečská zahrada a Naší mládeži.[3] Do časopisu Tábor přispěl několika historickými statěmi.[9] Více viz oddíl Dílo.
Získal pochvalu od korunního prince Rudolfa za báseň a proslov u příležitosti jeho sňatku s princeznou Štěpánkou (1881).[3] V roce 1894 věnoval několik svých knih táborskému muzeu.[17]
Dílo
Byl autorem především řady povídek a básní pro mládež i dospělé.[18] Knižně vyšly např.:[19]
- Hvězdičky (1866), básně pro mládež
- Od Pernštýna (1875), povídky
- Mlýn v Mlčení (1878), historická povídka ze 17. století, umístěná do Mlčeňského mlýna v Kokořínském Dole
- Hospodine, pomiluj nás! (cca 1885), historická povídka ze 13. století
- Nováková ze Lhoty (1894), veselohra
- Březnické chaloupky (1895), historická povídka z doby tatarského vpádu
V časopisech publikoval např.:
- báseň Založení kláštera milevského roku 1185[3] (Tábor 2. července 1864); viz též Klášter Milevsko
- dopis o táborských kořenech svého vzdáleného příbuzného, ministra Aloise Pražáka (Tábor 11. října 1879, s. 5)
- báseň Na Vyšehradě (Malý čtenář z listopadu 1886)
- Za Jóžou Nedbalovou (Tábor 14. ledna 1903), nekrolog manželky Oskara Nedbala
- Za knížetem Karlem Schwarzenbergem (Táborský kraj 8. dubna 1904), viz též Karel III. ze Schwarzenbergu
Rodina
22. listopadu 1871 se v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem oženil s Filipínou Musilovou, 23letou dcerou sedláka (gruntovníka) v nedalekém Rodkově.[20]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Unger
- Ludvík Unger v kartotéce Jaroslava Kunce
- Ludvík Unger v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
