Lektiny

Lektiny jsou velká skupina proteinů neimunitního původu, které dokáží s vysokou mírou specifity rozpoznávat a vázat cukry, ať už volné nebo vázané na glykoproteinech nebo glykolipidech. Na rozdíl od glykosyltransferáz lektiny nekatalyzují žádnou chemickou reakci, tedy nevykazují enzymatickou aktivitu. Lektiny se účastní mnoha dějů, ve kterých je nutné specifické rozpoznávání (imunologické reakce, kontakt buněk ve tkáních, interakce patogenů s hostitelem atd.). První objevené lektiny byly pro jejich schopnost aglutinovat (shlukovat, srážet) červené krvinky pojmenovány aglutininy (WGA – wheat germ agglutinin, RCA – Ricinus communis agglutinin).

Dělení lektinů

Lektiny se dají dělit podle zdrojů, ze kterých se získávají, na:

  • rostlinné
  • živočišné
  • houbové
  • bakteriální

Rostlinné lektiny

Patří mezi nejčastěji používané v rutinní laboratorní a medicínské praxi. Jsou většinou velmi stálé (v lyofilizované podobě vydrží bez problému několik let) a jsou relativně levné.

Živočišné lektiny

rozdělení živočišných lektinů
podskupinatypické sacharidové ligandylokalizacepříklady funkcí
CalnexinyGlc1Man9ER (endoplasmatické retikulum)kontrola správného sbalení glykoproteinů v ER
M-typMan8ERdegradace glykoproteinů asociovaná s ER
L-typrůznéER, GA (Golgiho aparát)třídění proteinů
P-typMan-6-fosfát, různésekreční cesta (ER, GA, sekreční granule, lysosom)třídění proteinů z GA, degradace glykoproteinů v ER,
C-typrůznéplasmatická membrána, extracelulární prostorbuněčná adhese (selektiny), vrozená imunita (collectiny), (vazebná aktivita závislá na Ca2+)
S-typ (galektiny)β-D-Galcytoplasma, extracelulární prostorregulace cytoplasmatických dějů (například apoptóza), prokřížení extracelulárních glykoproteinů (aktivita závislá na přítomnosti thiolových skupin –SH)
I-typ (siglekty)sialové kyselinyplasmatická membránabuněčná adheze
R-typrůznéGA, plazmatická membránatřídění enzymů, regulace glykoproteinových hormonů
F-box lektiny(GlcNAc)2cytoplasmadegradace špatně sbalených proteinů
fikolinyGlcNAc, GalNAcplazmatická membrána, extracelulární prostorvrozená imunita
chitináze podobné lektinychito-oligosacharidyextracelulárnímetabolismus kolagenu
F-typoligosacharidy zakončené fukózouextracelulárnívrozená imunita
intelektinyGal, galaktofuranóza, pentózyplazmatická membrána, extracelulární prostorvrozená imunita, oplodnění, embryogeneze

Příklady dějů založených na lektinovém rozpoznávání

  • třídění proteinů v Golgiho aparátu: enzymy patřící do lyzozomu jsou glykosylovány manóza-6-fosfátem a pomocí P-lektinů zachytávány a zakoncentrovávány v určité části Golgiho aparátu, která po odštěpení dá vzniknout lysozomu
  • kalnexinchaperon, který je schopen rozpoznat špatně sbalené N-glykoproteiny v endoplasmatickém retikulu a zadržet je tam; jsou buď znovu sbaleny nebo degradovány
  • E-selektin – je exprimován endoteliálními buňkami v oblasti zánětu. Rozpoznávají určité sialované sacharidy na povrchu některých leukocytů a zpomalují jejich pohyb kapilárou (tzv. kutálení), leukocyty tak mají čas protáhnout se z kapiláry ven a vcestovat do místa zánětu
  • bakterie Helicobacter pylori je spojována s mnoha žaludečními chorobami (např. žaludeční vředy); adhezi (přichycení) na žaludeční epitel jí umožňují lektiny, které rozpoznávají sialové kyseliny a L-fukózu
  • bakterie Pseudomonas aeruginosa (rezistentní proti řadě antibiotik), nebezpečná pro pacienty trpící cystickou fibrózou, využívá specifické interakce lektinů PA-IIL a PA-IL s povrchovými sacharidy plicního epitelu při kolonizaci plic

Příklady využití lektinů ve vědě a medicíně

  • studium sacharidových komponent glykoproteinů a glykolipidů
  • izolace biomolekul nebo celých buněk nesoucích určité sacharidové struktury (afinitní chromatografie)
  • histologická vyšetření (detekce nádorových buněk)
  • aktivace T-lymfocytů (např. ConA); některé lektiny mohou působí jako mitogeny (látky podporující dělení buněk)
  • stanovení krevních skupin – příslušné lektiny způsobují aglutinaci jen konkrétních krvinek (podstata krevních skupin tkví v rozdílných glykosylací): DBA reaguje přednostně s A2, LTL s 0, GSL-I B4 s B, ...
  • léčba bakteriálních infekcí – inhibice bakteriálních lektinů vhodnými vysokoafinitními inhibitory lze využít při léčbě bakteriálních infekcí (např. podpůrná léčba infekcí močového měchýře pomocí d-manosy, čisticí ušní kapky pro psy a kočky, obsahující směs rhamnosy, galaktosy a manosy)

Příklady lektinů a jimi rozpoznávaných sacharidů

Přehled vybraných lektinů
ZkratkaLatinský názevČeský názevSacharidová specifita (pokud není uvedeno jinak pak[1])Poznámky
AAAAllium ascalonicumcibule šalotkahlavně sacharidy obsahující koncový trisacharid α–D-Man-(1-6)[α-D-Man(1-3)]-Man[2]monomer
AALAleuria aurantiamísenka oranžováL-Fuc
ABAAgaricus bisporuspečárka dvouvýtrusáGal a β-D-Gal-(1-3)-GalNAc popř. Gal a β-D-Gal-(1-3)-GlcNAc; také GlcNAc na degalaktosylovaných N-glykanech[3]neváže monosacharidy, homotetramer, má dvě vazebná místa – jedno pro Gal a druhé pro GlcNAc
ACAAmaranthus caudatuslaskavec ocasatýβ-D-Gal-(1-3)-GalNAcα-Ser/Thr
AMAArum maculatumárón plamatýβ-D-Gal-(1,4)-GlcNAc, desializovaný fetuin[4]
AchatininH, (ATNH),Achatina fulicaoblovka žravá, achatina draváúzká specifita pro 9-O-acetylované sialové kyseliny[5]je schopný vázat červené krvinky a periferními krevními mononuklearními buňkami (B- a T-lymfocyty, NK buňky) u pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií[6]
AOLAspergillus oryzae-α-L-Fuc-(1-6) vázaná na jádro N-vázaného oligosacharidu, méně pak α-L-Fuc-(1-2,3,4)[7]
ASA I, ASA IIIAllium sativumčesnek kuchyňskýN-glykany s vysokým obsahem manózy[8]
BanLecMusa x sapientumbanánovníkvnitřní α-D-Glc-(1,3)-Man
BDABryonia dioicaposed dvoudomýGlcNAc[9]
BPLBauhinia purpurea alba-β-D-Gal-(1-3)-GalNAc
CCLCiborinia camelliae-GalNAc
ConACanavalia ensiformis-α-Manosylové větve (pokud není mezi nimi GlcNAc), glukosylované struktury, hybridní typy a biantenární komplexní typy N-glykanůmetaloprotein, vyžaduje přítomnost Ca2+ nebo Mg 2+, široká specifita, jeden z nejpoužívanějších lektinů, homotetramer
DBADolichos biflorusmína dvoukvětáα-D-GalNAc-Ser/Thr a α-D-GalNAc(1-3)-GalNAc (Forssmanův disacharid) > α-D-GalNAc-(1-3)[α-L-Fuc-(1-2)-Gal (A-trisacharid)[10]viz IRA
DSADatura stramoniumdurman obecnýpoly-LacNAc a větvené LacNAc
ECAErythrina cristagalliZarděnice hřebenitáβ-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)
EELEuonymus europaeusbrslen evropskýα-D-Gal-(1-3)(α-L-Fuc-(1-2)-Gal
GNAGalanthus nivalissněženka podsněžníknesubstituované α-D-Man-(1-3)[11]nerozponává hybridní typ N-glykanů
GSL-IGriffonia simplicifolia-α-D-GalNAc, α-D-GalNAc-Ser/Thr) a α-D-Gal
GSL-I A4Griffonia simplicifolia-GalNAc
GSL-I B4Griffonia simplicifolia-α-D-Gal
GSL-IIGriffonia simplicifolia-GlcNAc a degalaktosylované N-glykany
HHLHippeastrum hybridhvězdníknesubstituované, α-D-Man-(1-6) a α-D-Man-(1-3), některé galaktomanany z kvasinek[12]homotetramer, na rozdíl od ConA neváže glukosylované struktury, nerozponává hybridní typ N-glykanů
HPAHelix pomatiahlemýžď zahradníGalNAc[13]viz IRA
IRAIris x hollandicaα-D-GalNAc-(1-3,6)-D-Gal (A-disacharid)[10]má jiné preference než podobné lektiny: PLA (α-D-GalNAc-(1-3)[α-L-Fuc-(1-2)-Gal(A-trisacharid)], DBA (α-D-GalNAc-(1-3)-D-GalNAc > A-trisacharid), RCA a HPA mají širší spektrum vázaných sacharidů[10]
jacalin (AIL)Artocarpus integrifoliachlebovníkβ-D-Gal-(1-3)-α-D-GalNAc-Ser/Thr a α-D-GalNAc-Ser/Thr
LABALaburnum anagyroidesštědřenec odvislý (zlatý déšť)nejvíc:α-L-Fuc-(1-2)- β-D-Gal-(1-4)-D-Glc, také: α-L-Fuc-(1-2)-D-Gal, α-L-Fuc-(1-2)- β-D-Gal-(1-4)[-α-L-Fuc-(1-3)]-D-Glc, nejméně pak samotná L-Fuc[14]
LCALens culinarisčočkaα-L-Fuc-(1-6)-GlcNAc, manosové řetězcemetaloprotein, vyžaduje přítomnost Ca2+ nebo Mg 2+, užší specifita než Con A
LELLycopersicon esculentumrajče jedlépoly-LacNAc a (GlcNAc)n a N-glykany s vysokým obsahem manosy[15]
LFALimax flavus (Limacus flavus)slimák pestrýsialové kyseliny[16]
LTL (LTA1)Lotus tetragonolobus (Tetragonolobus purpureus)ledenec nachovýα-L-Fuc-(1-3)-GlcNAc, Sia-Lex, and Lex (= β-D-Gal-(1-4)-[ α-L-Fuc-( 1-3)]- β-D-GlcNAc -(1-3)-R),[17][18] α-L-Fuc-(1-6)-GlcNAc,[19] velmi špatně váže α-L-Fuc-(1-2)v literatuře není úplná jednota k specifitě tohoto lektinu, podobné vazebné vlastnosti jako UEA-I[20]
MAL (MAL I)Maackia amurensismakie amurskáα-D-Sia-(2-3)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)izolace pomocí afinitní chromatografie na vepřovém thyroglobulinu[21]
MAH (MAL II)Maackia amurensismakie amurskáα-D-Sia-(2-3)-Galspecifická pro α-D-Sia-(2-3), lze porovnat s SNA (který má specifitu α-D-Sia-(2-3)),[22] izolace pomocí afinitní chromatografie na vepřovém thyroglobulinu[21]
ML-I (VAA-I,viscumin)Viscum albumjmelí bíléα-D-Neu5Ac(Sia)-(2-6)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)[23]
MOAMarasmius oreadusšpička obecnáGal
MPAMaclura pomiferamaklura jablkonosnáβ-D-Gal(1-3)-α-D-GalNAc-Ser/Thr a α-D-GalNAc-Ser/Thr
NPANarcissus pseudonarcissusnarcis obecnýnesubstituované α-D-Man-(1-6)[12]
PAA (PSA, PAL, PSL)Peziza arvernesis (Peziza sylvestris)řasnatka lesní (houba)D-arabinóza[24]
PHA-EPhaseolus vulgarisfazol obecnýtetraantenární komplexní N-glykany
PHA-LPhaseolus vulgarisfazol obecnývmezeřený (bisecting) GlcNAc a biantenarní (dvouvětvé) N-glykany
PLAPhaseolus limensis (Phaseolus lunatus)fazol měsíčníα-D-GalNAc-(1-3)[α-L-Fuc-(1-2)]-Gal(A-trisacharid)[10]viz IRA
PNAArachis hypogaeapodzemnice olejnáβ-D-Gal-(1-3)-α-D-GalNAc-Ser/Thr (T-antigen)
PTL-IPhysocarpus tetragonolobustavolaα-D-GalNAc a Gal
PSAPisum sativumhrách setýα-L-Fuc-(1-6)-GlcNAc
PSLPolyporus squamosuschoroš šupinatývysoce specifický k α-D-Sia-(2-6)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)[25]v literatuře není ještě plně zavedená zkratka, občas může být označen PSA
PVLPsathyrella velutinakřehutka sametováGlcNAc, koncová NeuNAc-(2-3)-Gal[26]
PWMPhytolacca americanalíčidlo americkéPoly-LacNAc a (GlcNAc)n
RCA120Ricinus communisskočec obecnýβ-D-Gal-(1-4)-GlcNAc
RPbAI,IIRobinia pseudoacaciatrnovník akátGalNAc[27]
RSLRalstonia solanacearum-α-L-Fuc(1-2)-Gal a α-L-Fuc(1-6)-Gal; méně pak α-L-Fuc(1-3/4)-Gal, výrazně méně (5-6x) rozpoznává D-Ara a L-Gal[28]
SBAGlycine maxsójaGalNAc (obzvláště koncové α-D-GalNAc-(1-3)-Gal)
ScLLSynadenium carinatum-D-Gal
SNA(b)Sambucus nigrabez černýα-D-Sia-(2-6)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc),[29] α-D-Sia-(2-6)-β-D-Gal(NAc)[22]získává se z kůry bezu; je specifický k α-D-Sia-(2-6) vazbě, lze jej doplnit lektinem MAL II, který je specifický pro α-D-Sia-(2-3), schopnost nebo zvýšení vazby tohoto lektinu na buňky je možným ukazatelem jejich nekrózy nebo apoptózy[22], izolace pomocí afinitní chromatografie na hovězím fetuinu[30]
SSASambucus sieboldianabez Sieboldůvα-D-Sia-(2-6)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)
STLSolanum tuberosumlilek bramborvětvené i lineární poly-LacNAc a (GlcNAc)n[31]STL je glykoprotein bohatý na arabinózu
TJA-ITrichosanthes japonica-α-D-Sia-(2-6)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc) a β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc)
TJA-IITrichosanthes japonica-β-D-GalNAc a α-L-Fuc-(1-2)-Gal
UDAUrtica dioicakopřiva dvoudomáPoly-LacNAc a (GlcNAc)n
UEA-IUlex europaeushlodáš evropskýhlavně α-L-Fuc-(1-2) (např.α-L-Fuc-(1-2)-β-D-Gal-(1-4)-Glc(NAc))[18]výborný marker pro endotheliální buňky, podobný lektinu LTL[20]
VVAVicia villosavikev huňatáGalNAc and α-D-GalNAc-Ser/Thr (Tn-antigen)
WFAWisteria floribundavistárie mnohokvětákoncové GalNAc (např. β-D-GalNAc-(1-4)-GlcNAc
WGATriticum vulgarispšenicemultivalentní Sia a (GlcNAc)n
Rozdělení lektinů podle jejich specifit
GlcConA, BanLec,
GlcNAcABA, BDA, GSL-II, PVL, WGA
GalABA, ACA, AMA, BPL, ECA, GSL-I, jacalin, MPA, PNA, PTN-I, RCA, ScLL, TJA-I
GalNAcCCL, DBA, GSL-I, GSL-IA4, HPA, jacalin, MPA, PTN-I, RPbA-I, II, SBA, TJA-II, VVA, WFA
FucAAL, AOL, EEL, LABA, LCA, LTL, PSA, RSL, TJA-II, UEA-I
ManAAA,ASA I, ASA III, ConA, GNA, HHL, LCA, NPA
SiaAchatininH, LFA, MAL, MAH, ML-I, PSL, PVL, SNA, SSA, TJA-I, WGA
AraPAA,RSL
LacNAcDSA, LCA, PWM, STL,UDA,
s vysokým obsahem manózyConA, LCA

Galerie sacharidů

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy