LGBT práva na Haiti

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBTQ+) se na Haiti mohou setkávat s právními komplikacemi neznámými pro většinové obyvatelstvo. Stejnopohlavní sexuální aktivita je zde legální od roku 1791 a je i sjednocený věk způsobilosti k těmto aktivitám jako u heterosexuálních párů.

Duhová mapa Haiti

Stejnopohlavní soužití a právní rámec

Již od podzimu 1791, kdy byl v revoluční Francii přijat nový trestní zákoník, který rušil veškeré činy páchané v rámci sodomie, tak i po osamostatnění během haitské revoluce r. 1804 haitská vláda nikdy nepřijala zákon, který by homosexualitu jakkoliv kriminalizoval. [1]

Haiti neuznává stejnopohlavní manželství ani jinou právní formu stejnopohlavních párů. Někteří náboženští vůdci dokonce kritizovali skupinu LGBT aktivistů, kteří chtěli lobbovat v parlamentu za práva LGBT komunity.[2]

V roce 2017 přijal místní Senát návrh zákona, který by trestal stejnopohlavní sňatky pokutou 8 tisíc USD nebo trestem odnětí svobody až na 3 roky. Nikdy však nebyl schválen jako zákon, a tudíž není platný.[3]

Haitští liberální politici včetně prezidenta r. 2020 chtěli prosadit zákon, který by chránil homosexuály proti slovním výhrůžkám a urážkám, ale konzervativní politici včetně mnoha obyčejných Haiťanů toto kritizují.[4]

Sociální podmínky

Mnoho Haiťanů je věřících (zejm. katolíků, ortodoxních muslimů a lidových náboženství a tudíž se staví odmítavě vůči projevům homosexuality či crossdressingu. Proto mnoho LGBT jedinců svoji sexuální orientaci skrývá kvůli strachu reakci okolí. Jedinou komunitou, která se vyjadřuje o LGBT pozitivně, jsou vyznavači voodoo.[2]

Na Haiti téměř neexistuje veřejný noční život se zamřením na LGBT komunitu, nejsou zde žádné gay bary či kluby a podzemní scéna je rozšířená podle ekonomických tříd (tzn. čím vyšší, tím větší rozšířenost).

V roce 2002 byl vydán dokument Of Mens and Gods, který mapuje život několika vybraných haitských gayů, kteří zde mluvbí otevřeně o společenské diskriminaci. Proto se začala akademická půda o problematiku LGBT jedinců na Haiti zajímat více do hloubky (např. Elizabeth McAlister[5], Erin Durban-Albrecht[6] či Omise'eke Natasha Tinsley[7]).

Jsou známy i případy odmítavých kroků policie, která též mnohokrát údajně odmítla pomoci LGBT jedincům vyřešit urážky ze strany konzervativních skupin a jedinců. Samotní policisté jsou často homofobní, považují odlišné sexuální orientace či genderové identity za amorální a často sami LGBT jedince obtěžují.[8]

Souhrnný přehled

Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku (1791)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) (navrženo)
Stejnopohlavní manželství
Jiná forma stejnopohlavní soužití
Adopce dítěte partnera
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry
LGBT osoby smějí otevřen sloužit v armádě
Možnost změny pohlavního styku
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy
Náhradní mateřství pro gay páry
MSM smějí darovat krev

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Haiti na anglické Wikipedii.