Krakov (okres Rakovník)

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Krakov (německy Krakau) je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží zhruba devět kilometrů jihozápadně od Rakovníka. Žije zde 139[1] obyvatel.

Krakov
Hospoda
Hospoda
Znak obce KrakovVlajka obce Krakov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel139 (2024)[1]
Rozloha4,46 km²[2]
Katastrální územíKrakov
Nadmořská výška445 m n. m.
PSČ270 35
Počet domů56 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrakov 51
270 35 Petrovice u Rakovníka
oukrakov@tiscali.cz
StarostkaPavla Staňková
Oficiální web: www.obec-krakov.cz
Krakov na mapě
Krakov
Krakov
Další údaje
Kód obce565351
Kód části obce72338
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z doby vlády krále Jana Lucemburského, který nechal vysadit polnosti v Krakově zákupním právem. Přestože se původní pramen nedochoval, je znám díky uvedení v listině Albrechta z Kolovrat z roku 1450, která obsahuje starší privilegia udělená držitelům Krakova a Krakovce českými panovníky. V roce 1358 ke Krakovu patřila ves Skytaly, kde vykonával podací právotamnímu kostelu Hynek z Krakova. Jeho přídomek dokládá existenci panského sídla ve vsi nebo jejím blízkém okolí. Bývá uváděno, že Krakov byl ve čtrnáctém století součástí křivoklátské manské soustavy, ale doklad pro to neexistuje. Listina Albrechta z Kolovrat z roku 1450 jej k roku 1363 uvádí jako královské léno, a křivoklátské manské knize z roku 1454 se Krakov nevyskytuje. Naproti tomu je zapsán v soupisu královských léna manství z roku 1453.[4]

Hynkovým nástupcem se stal Smil ze Mšeného připomínaný podle Augusta Sedláčka v roce 1362.[5] Václav Kočka jej uvedl jako Smila z Krakova a považoval jej za Hynkova syna. V roce 1363 vykonával podací právo k rousínovskému kostelu.[4] Smilovým dědicem a pravděpodobným synem byl Čeněk ze Mšeného, který ještě roku 1363 Krakov s Rousínovem, Skupou a Všesulovem prodal Janovi, nemanželskému synovi falckého kurfiřta Rudolfa II.[5] Jan byl nevlastním bratrem Anny Falcké a na nákup dostal půjčku 500 kop grošů o krále Karla IV.[4] V roce 1370 poprvé použil přídomek z Krakovce, a August Sedláček jej proto považoval za zakladatele hradu Krakovce.[5] Jan se s manželkou Amélií v roce 1376 odstěhoval do Starého Města, ale na Rakovnicku mohli hypoteticky zůstat jeho potomci, za které August Sedláček označil bratry Jana, Hanka a Viléma z Krakovce.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel306294293249248277266168162139132118100123136
Počet domů484850515150555949464249525556

Obecní správa

Mezi lety 1869–1979 Krakov byl obcí v okrese Rakovník. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obcePanošímu Újezdu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[8]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[9]

Pamětihodnosti

  • Hospoda, čp. 41

Odkazy

Reference

Externí odkazy