Kotlina (Měděnec)
Kotlina (německy Köstelwald[3]) je malá vesnice, část obce Měděnec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 830 metrů asi dva kilometry na severovýchod od Měděnce. Založena byla v patnáctém století a její obyvatelé se živili především prací v lese, chovem dobytka a později také výrobou drobného textilního zboží. Po druhé světové válce se téměř vylidnila a po výstavbě vodní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech dvacátého století byla většina domů zbořena. Z původní vesnice se dochovalo jen několik domů a kaple. Kotlina je také název katastrálního území o rozloze 4,04 km².[4] Patří k němu také zaniklá vesnice Venkov, na jejímž místě stojí několik desítek rekreačních chat.
| Kotlina | |
|---|---|
 Jeden z dochovaných domů | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Měděnec |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′14″ s. š., 13°8′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kotlina (4,04 km²) |
| Nadmořská výška | 830 m n. m. |
| PSČ | 431 84 |
| Počet domů | 6 (2021)[2] |
  Kotlina | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 136174 |
| Kód k. ú. | 736171 |
| Zaniklé obce.cz | 35 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Vesnice měla původně německý název Kesselwald, který lze přeložit jako les v kotlině.[5] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: keslwald (1602), Kesselwaldt (1628), Köstelwald (1785) nebo Köstlwald (1854).[5] Po názvem Köstelwald byla ves vedena i v období první republiky.[6][7]
Historie
V první polovině patnáctého století se v místech vesnice nacházel pouze les zvaný in Kessli. Patřil pánům ze Šumburka a připomíná ho smlouva o rozdělení rodového majetku z roku 1431. První písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1453, kdy Vilém z Ilburka prodal zadlužené panství hradu Šumburk Fictumům. Další dějiny sdílela Kotlina s Měděncem, se kterým ji roku 1628 koupili Šlikové a připojili ji k hauenštejnskému panství.[8]
Obyvatelé vesnice se zpočátku živili zpracováním dřeva pro okolní doly a později zde žili i horníci. Během třicetileté války krajem často táhla vojska, kterým vesnice musela platit kontribuci. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stálo osm chalup, z nichž bylo šest pustých. Žili zde pouze dva chalupníci a dva zahradníci. Zdrojem jejich obživy byl chov dobytka. Dohromady jim patřilo šest krav, deset jalovic a sedm koz.[8]
Vysoká nadmořská výška a poloha na planině vystavené silným větrům neposkytuje příznivé podmínky pro zemědělství. Po útlumu dolů lidé pracovali nadále v lesích, na místní pile nebo v malých továrnách v okolních vesnicích. Důležitým zdrojem příjmů byla domácí výroba krajek, pozamentů a jiného drobného textilního zboží. Muži také odcházeli a cestovali po světě jako hudebníci. Karel Bittersmann z Kotliny tak v letech 1875–1878 vystupoval až v Saigonu a Šanghaji.[9]
Až do roku 1790, kdy Kotlina zřídila vlastní školu, musely děti navštěvovat školy v Měděnci nebo v Přísečnici. Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1847 uvádí, že v Kotlině žilo 453 obyvatel v šedesáti domech. Škola zřízená původně v domě čp. 32 přestala ve druhé polovině devatenáctého století stačit, a byla rozšířena na dvoutřídku, která od roku 1876 fungovala v nové budově.[9]
Po vysídlení Němců z Československa se vesnice téměř vylidnila a dosídlit se ji nepodařilo. Její dolní část se v sedmdesátých letech dvacátého století ocitla v prvním ochranném pásmu vodní nádrže Přísečnice, a většina domů byla zbourána. Zůstala stát pouze kaple svaté Anny s několika blízkými domy, které se nacházely v horní části bývalé vesnice. Většina domů, které v katastrálním území Kotliny stojí, jsou rekreační objekty v místech zaniklé vesnice Venkov.[10]
Přírodní poměry
Katastrální území Kotliny se nachází na rozvodí mezi Ohří a saskou Muldou.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 458 obyvatel (z toho 222 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka příslušníky římskokatolické církve.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 526 obyvatel: deset Čechoslováků, 511 Němců, jednoho obyvatele jiné národnosti a čtyři cizince. Kromě římských katolíků mezi nimi byli také tři evangelíci, jeden žid, jeden příslušník nezjišťovaných církví a tři lidé bez vyznání.[12]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 493 | 512 | 583 | 670 | 574 | 458 | 526 | 8 | 12 | 11 | 10 | 9 | 8 | 7 | 6 |
| Domy | 66 | 78 | 73 | 87 | 87 | 89 | 90 | 76 | 3 | 3 | 3 | 4 | 4 | 5 | 6 |
Obecní správa
Po zrušení poddanství se Kotlina roku 1850 stala samostatnou obcí s osadou Venkov.[10] V roce 1869 patřily obě vesnice k Měděnci v okrese Kadaň, ale v letech 1880 a 1890 je Kotlina uváděna znovu jako obec okresu Kadaň s osadou Venkov. Mezi lety 1900 a 1930 byla obec převedena do okresu Přísečnice.[15] Vzhledem k poklesu počtu obyvatel po druhé světové válce Kotlina jako obec zanikla a i s Venkovem se roku 1949 stala součástí obce Dolina v okrese Kadaň.[10] Někdy v období od roku 1956 do 30. června 1960 se Kotlina stala částí obce Přísečnice[16] a od 1. července téhož roku se nachází v okrese Chomutov.[8] Když Přísečnice zanikla, byla Kotlina v období od 30. června 1974 do 31. prosince 1978 částí Kryštofových Hamrů a od 1. ledna 1979 patří k Měděnci.[15]
Odkazy
Reference
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Kotlina, s. 109–111.
- Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kotlina, s. 161–162.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotlina na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Kotlina na webu ČÚZK
