Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice u Českého Těšína)

kostel v Albrechticích u Českého Těšína

Dřevěný římskokatolický kostel svatého Petra a Pavla v obci Albrechtice nahradil v 18. století starší dřevěný kostel neznámého zasvěcení. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V dnešní době se v něm konají bohoslužby pouze výjimečně a je zároveň zbaven vnitřního vybavení, které je uloženo v novém kostele stejného zasvěcení.

Kostel svatého Petra a Pavla v Albrechticích
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
ObecAlbrechtice
Souřadnice
Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice u Českého Těšína) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieMoravská církevní provincie
DiecézeDiecéze ostravsko-opavská
DěkanátKarvinský
FarnostAlbrechtická
Zasvěcenísvatý Petr a apoštol Pavel
Datum posvěcení1766
Architektonický popis
ArchitektJan Glombek
Stavební slohBaroko
Výstavba1766
Specifikace
Stavební materiálDřevo
Další informace
UliceŠkolní
Kód památky13922/8-778 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Prvá zmínka o filiálním kostele v Albrechticích pochází z roku 1447. Z předreformačních dob se nám o něm mnoho zpráv nezachovalo. Kostel byl později v užívání luteránů, kterým byl odebrán roku 1654. Vizitátoři usuzovali, že je kostel zasvěcen svatému Michalu, neboť se krmáš odbýval v neděli po jeho svátku. Kostel byl již tehdy velmi zchátralý, navíc byl často stíhán povodněmi. Roku 1766 musel být následkem dalších povodní a napadení hnilobou kostel stržen. Ještě téhož roku byl tesařem Janem Glombkem vystavěn kostel nový, jenž zde stojí dodnes. Jan Glombek o 13 let později vystavěl kostel i v nedaleké Stonavě, jenž byl stržen před 1. světovou válkou.Albrechtičtí žádali roku 1887 o zřízení samostatné farnosti, zemská vláda v Opavě tento záměr zamítla. Roku 1890 byly do kostela zakoupeny varhany. V létě 1910 do kostela udeřil blesk, naštěstí však nezpůsobil požár, pouze kostel poničil. Mezi lety 1935–1938 byl v obci vystavěn nový zděný kostel, přičemž význam kostela starého poklesl. Stal se opakovaně cílem zlodějů, proto byl inventář přenesen na faru a do nového kostela.

Architektura

Kostel je jednoduchého obdélného půdorysu s trojbokým závěrem lodi. Roubená konstrukce je celá z vnějšku pobita svislými deskami jejichž styčné plochy jsou překryty laťováním. Střecha je sedlová, dvouspádová, krytá šindelem. Zajímavá je konstrukce věže, která je oproti tradičnímu užití štenýřové konstrukce roubená v celé své výšce. Věž je zastřešena cibulí, která byla pokryta plechem, nyní štípaným šindelem. Interiér je prostý inventáře, bíle vymalovaný.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

  • POLÁŠEK, Jaromír. Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. Český Těšín: AGAVE, 2002. 381 s. 
  • LONDZIN, Józef. Kościoły drewniane na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn: Dziedzictwo błog. Jana Sarkandera, 1932. 
  • VAVROUŠEK, Bohumil. Kostel na dědině a v městečku. Praha: Kvasnička a Hampl, 1929. 36 + 144 s. S. tabule 89.