Vzhledem k rozdílně definovaným hranicím kontinentů a diskusím, kolik kontinentů existuje, byl projekt Koruna planety založen na modelu kontinentů používaném v západní Evropě, USA a Austrálii.
Nejvyšší horou na australské pevnině je Mount Kosciuszko (2228 m). Nicméně nejvyšší horou jak australského kontinentu, tak i šířeji definovaného kontinentu Oceánie, je Puncak Jaya (Carstensz Pyramid, 4884 m), která leží v indonéské provincii Papua na ostrově Nová Guinea. Tento ostrov se nachází na australském kontinentálním šelfu.
Některé zdroje uvádějí jako nejvyšší horu Oceánie Mount Wilhelm (4509 m), protože řadí Indonésii k asijskému kontinentu. Tato hora je součástí Bismarckova pohoří na ostrově Papua Nová Guinea.
Na evropském kontinentu je za nejvyšší horu považován Mont Blanc (4808 m). Jiné zdroje uvádějí Elbrus (5642 m) na Kavkaze, přičemž je sporné, zda tento vrchol patří do prostoru evropských hranic.
Poprvé vytvořil seznam Koruny planety Bass. Uvedl v něm nejvyšší horu pevninské AustrálieMount Kosciuszko (2228 m). Reinhold Messner vytvořil modifikovaný seznam, v němž Mount Kosciuszko nahradil vrcholem Puncak Jaya (4884 m). Žádný z obou seznamů neobsahoval Mont Blanc.
Podnikatel a amatérský horolezec Richard Bass si uložil za cíl vylézt na všechny nejvyšší vrcholy sedmi kontinentů, což také splnil. Nejtěžším výstupem byla expedice na Mount Everest, který zdolal 30. dubna1985.
Prvním, kdo přijal výzvu Messnerova seznamu, byl Pat Morrow, který cíl splnil 7. května1986. Stal se také prvním horolezcem, který slezl všech osm hor obsažených v obou seznamech.
Do března 2007 splnilo cíl Koruny planety na 198 horolezců. Zhruba 30 % z nich vylezlo na všech osm vrcholů.
Čech Miroslav Caban dokázal úspěšně ukončit tento projekt 27. srpna2005. Navíc je teprve druhým člověkem v historii po Messnerovi, kterému se podařilo zdolat všechny vrcholy bez pomoci přídavného kyslíku.[1]
Nedlouho po něm, v prosinci roku 2005, projekt dokončil další Čech, Vladimír Nosek. Projekt zakončil výstupem na Mt.Vinson, nejvyšší horu Antarktidy. Na všechny vrcholy vystoupil bez pomocného kyslíku.[2]
Další Čech, kterému se podařilo do tohoto seznamu zařadit je Pavel Bém, který tento projekt dokončil na přelomu roku 2009/2010, ale Everest s kyslíkem.[3]
Čtvrtou osobou českého původu a zároveň první ženou je Renata Chlumská, horolezkyně žijící ve Švédsku, která má kromě švédského i české občanství. V prosinci 2014 vystoupila na nejvyšší horu Antarktidy Mount Vinson. Na Mt. Everest vystoupila v roce 1999 jako první Švédka, s kyslíkem. Zbývajících šest vrcholů zvládla během šesti měsíců.[4] O splnění projektu usiluje také Češka Eva Perglerová z Přeštic na Plzeňsku, která na počátku ledna 2024 zdolala v pořadí již šestý ze sedmi vrcholů – Mount Vinson v Antarktidě.[5]
V říjnu 2019 dokončil tento projekt po dvou desetiletích také Radek Jaroš, který byl spolu s výše uvedeným Vladimírem Noskem na Everestu již v roce 1998, mezi tím však do roku 2014 vystoupil jako jediný Čech na všech čtrnáct osmitisícovek a další kontinenty zkompletoval až poté.[6]