Kněževes (okres Praha-západ)

Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovo kněz bylo použito ve významu církevního představitele. Přívlastek Veliká se používal pro odlišení od Kněževsi na Rakovnicku, která mívala až do druhé poloviny devatenáctého méně obyvatel. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Knasawezi (1088), Knesiwsi (1222), de Knyezyewssy (1318), „in villa Knyeziewssi“ (1383), z Kněževsi (1426), z Veliké Kněževsi (1434), w Knizezewsy (1528, 1542), kniewewssy (1545), Kniezewes (1548), w Welyke Kniezowsy (1569), „ve vsi welky Knieziowsy“ (1596), „na vsi Welke Kniezowsy“ (1614), Kněžoves (1785) a Grosz-Herrndorf nebo Kněžoves (1845).^[4]

První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1088, kdy se „ve vsi Kněževsi“ (Knasawezi villa) zmiňují pozemky vyšehradské kapituly. Po celé 14. století až do husitských válek byla ves součástí jedné z pěti kněžských prebend kostela sv. Jiří, takže zajišťovala obživu vždy jednoho svatojiřského kanovníka.^[5]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov^[8]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[9]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[10]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[11]
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[12]
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ^[13]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.^[14]

V obci Kněževes (623 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, cihelna, 4 hostince, knihař, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 6 rolníků, pokrývač, výroba kovových portálů, 3 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví.^[15]

Do obce vede silnice III. třídy. Po jednom kilometru lze najet na dálnici D7 s exitem 3 (Kněževes). Katastrální území protíná železniční železniční trať Hostivice–Podlešín a blízká železniční stanice Středokluky do něj zasahuje částí kolejiště.V roce 2011 z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Jeneč, Kladno, Praha, Slaný, Středokluky, Třebusice (dopravci ČSAD MHD Kladno a ČSAD Slaný).

• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Domy na návsi
• Busta Stanislava Kubra

• 
  Zvonice a statek
• 
  Škola
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněževes na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kněževes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Kněževes v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

	Středokluky	Číčovice	Tuchoměřice
	Dobrovíz		Praha-Přední Kopanina
		Kněževes
	Jeneč	Praha-Ruzyně	Praha-Nebušice