Karol Wild (1824–1885)
Karol Kazimierz Wild (26. dubna 1824 – 6. března 1885 Lvov)[1] byl polský knihkupec, nakladatel, politický aktivista.
| Karol Wild | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – 1870 | |
| Narození | 26. dubna 1824[1] Lvov |
| Úmrtí | 6. března 1885 (ve věku 60 let)[1] Lvov |
| Místo pohřbení | Lvov |
| Choť | Leonia Wild |
| Rodiče | Karol Wild |
| Děti | dcera, tři synové[1] |
| Profese | vydavatel a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
Narodil se v roce 1824.[2] Byl synem Karola, který v roce 1796 založil ve Lvově knihkupectví.[3][4] V činnosti svého otce pokračoval od roku 1849 po dobu 30 let.[3] Stal se knihkupcem a nakladatelem.[5] Provozoval knihkupectví v Dominikańské ulici ve Lvově.[6] a na Haličské ulici.[7] Vydával vědecké a literární publikace. Vydával také časopis „Dziennik Literacki“.[5] Spolupracoval s Karolem Pollakem ze Sanoku, především v oblasti vydávání školních učebnic.[8][9] Své publikace představil na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873.[10] Svou činnost vykonával nezištně a nepočítal se ziskem.[5] V důsledku toho v roce 1879 přišel o své jmění a zavřel knihkupectví[5][3] („Gazeta Lwowska“ ze 7. března 1885 ho popisuje spíše jako amatéra a mecenáše literatury než jako obchodníka s tvrdou a obětavou prací).[3] V roce 1882 převzalo knihkupectví Karola Wilda nakladatelství Gubrynowicz a Schmidt (vedené Władysławem Gubrynowiczem, který se vyučil u K. Wilda, a Władysławem Schmidtem). Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších lvovských občanů.[3] Přispěl k rozvoji intelektuálního života v Haliči v době rakouského záboru.[3][5]
Byl také politickým aktivistou ve Lvově.[11] Působil jako radní lvovské městské rady. Za své zásluhy byl v roce 1870 jmenován poslancem třetího funkčního období rakouské říšské rady ve Vídni.[3][1]
Zemřel 6. března 1885 ve Lvově ve věku 61 let.[3][5] Byl pohřben ve Lvově; jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho obyvatel města i návštěvníků a nad jeho hrobem promluvili Władysław Gubrynowicz a Władysław Bełza. Lvovští knihkupci se solidárně rozhodli zavřít svá knihkupectví na dobu pohřbu Karola Wilda a rozhodli se také vydat jeho životopis a financovat jeho náhrobek. Byl pohřben na Lyčakivském hřbitově ve Lvově.
Jeho osudy popsal Zbigniew Sudolski v knize Walka z życiem. korespondencja lwowskiej rodziny Wildów, která vyšla v roce 2001.
Soukromý život
Přibližně od roku 1850 byl ženatý s Leonií rozenou Maciejowskou (1834-1878), dcerou lvovského lékaře Felixe Maciejowského, klavíristy a bojovníka za nezávislost během lednového povstání. Do roku 1863 se jim narodilo pět dětí (čtyři synové, včetně Karola, který zemřel v roce 1897 ve věku 43 let, a dcery Eugenie, narozené v roce 1853). O výchovu dětí Karola a Leonie Wildových se starala Zofia Romanowiczówna.[12]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Wild na polské Wikipedii.
