Karel Pomajzl

český odbojář, marxistický filosof, sociolog a historik

Karel Pomajzl (17. března 1922 Srby26. srpna 2010 Praha) byl český odbojář, marxistický filosof, sociolog a historik. Zabýval se národnostní otázkou, obecnou teorií socialismu, obecnou metodou historiografie. V opozici k převládajícímu poválečnému pojetí českých dějin a v návaznosti na pojetí Vladimíra Iljiče Lenina formuloval třídní podmíněnost národních jevů a internacionální charakter socialismu. Pracoval s kategoriemi možnosti, nutnosti a objektivního úkolu v dějinách a dospěl k variantnosti dějinného vývoje. V literatuře publikoval také pod pseudonymy Karel Pomaizl, Karel Intera, Karel Pavlík.

Doc. PhDr. Karel Pomajzl, DrSc.
Narození17. března 1922
Československo Srby
Úmrtí26. srpna 2010 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníodbojář, filozof, sociolog a historik
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí

Karel Pomajzl se narodil v roce 1922 v Srbech (dnes součástí obce Tuchlovice). Vyrostl na Kladensku, v dělnickém a komunistickém prostředí. Byl členem Jednoty proletářské tělovýchovy. Do jeho života zásadně vstoupil František Křížek, redaktor kladenské Svobody, Rudého práva a Rudého večerníku, popravený v roce 1941 nacisty.[1]

Za okupace se aktivně zapojil do odboje, byl členem ilegální skupiny komunistické mládeže na Kladně[2], napojené na komunistickou odbojovou skupinu Předvoj[3]. Na konci války byl zatčen gestapem a vězněn v Malé pevnosti v Terezíně.

Práce na marxistickém pojetí národnostní otázky a obecné metodologii historiografie

Již v rámci odbojové práce se zabývá i národnostní otázkou. V poválečném období navazoval na pojetí Vladimíra Iljiče Lenina a jeho přístup k právu na sebeurčení národů v socialistické revoluci. Studoval vývoj přístupů KSČ k československé otázce v meziválečném období a zejména její proměnu v souvislosti s ohrožením fašismem.

Při rozboru jevů socialismu a komunistického hnutí došel k rozlišení mezi dokončením vývoje patřícího z podstaty ke kapitalistické formaci (jako je vytvoření nezávislého národního státu) a vlastními úkoly socialismu a dělnické třídy, které jsou z podstaty internacionální.[4] Zdůrazňoval zásadní rozdíl mezi první světovou válkou, která byla z obou stran nespravedlivou a dobyvačnou, a druhou světovou válkou, kde nacismus představoval nejagresivnější formu kapitalistické reakce a kde národně osvobozenecký boj proti nacismu měl objektivně pokrokový charakter.[5][6]

Naopak historizace národních a národnostních jevů umožňuje lépe chápat roli národních požadavků v různých situacích v revolučních i konzervativních hnutích, v protikoloniálním boji.[7]Při rozboru sil vzniku Československé republiky rozvíjel Karel Pomajzl kategorie historiografie, jako je nutnost, možnost a nahodilost v dějinách, pojem dějinného subjektu a jeho objektivního úkolu. Vnášel do popisu minulosti potřebu zkoumat možné, alternativní průběhy dějin od toho fakticky proběhlého a tak lépe ukázat hybné síly obecného, klasického vývoje v dějinách.

Pozdější činnost

V 60. letech byl jedním z iniciátorů založení Sociologického časopisu a členem ediční rady Sociologické knižnice nakladatelství Svoboda.[8][9]

V letech 1988-89 spolupracoval na analýze krize v Československé socialistické republice a způsobech jejího překonání.[10]

Účastní se práce pražské organizace Samosprávný klub komunistů (SKK). Na přelomu století vydával a přispíval do teoretických publikací Teoretické sešity, Názory. V zahraničí přispíval do marxistického časopisu Offen-siv.[11][12]

Dílo

  • Vznik ČSR 1918 – Problém vědecké marxistické interpretace, 1965
  • Socialismus a otázka hranic, 1974
  • Marxismus a národnostní otázka, 1978
  • Socialismus a nacionální vztahy, 1984
  • Internacionální podstata socialismu – Čtyři studie, 1986
  • Nacionalismus - jeho zdroje a projevy: Na základě zkušeností let 1968 – 1969, 1986

Reference

Externí odkazy