Karel I. Minsterberský

vévoda minsterbersko-olešnický

Karel I. Minsterberský (4. května 1476, Kladsko31. května 1536, Frankenstein), byl minsterberský a olešnický kníže a nejvyšší hejtman Českého království, pocházející z minsterberské větve rodu z Poděbrad.

Karel I. Minsterberský
Nejvyšší mincmistr Českého království
Ve funkci:
1523 – 1525
PanovníkLudvík Jagellonský
PředchůdceJindřich Tunkl z Brníčka
NástupceJindřich Tunkl z Brníčka
Hornolužický fojt
Ve funkci:
1520 – 1527
PanovníkLudvík Jagellonský, Ferdinand I.
PředchůdceVilém mladší z Ilburka
NástupceZdislav Berka z Dubé a Lipé
Zemský hejtman v Čechách

Narození4. května 1476
Kladsko
Úmrtí31. května 1536 (ve věku 60 let)
Ząbkowice Śląskie
ChoťAnna Zaháňská (1488–1536)
RodičeJindřich I. starší z Minsterberka a Uršula Braniborská
DětiJindřich II. Minsterberský
Jáchym Minsterbersko-Olešnický
Hedvika Minsterberská
Jan Minsterbersko-Olešnický
Jiří II. Minsterbersko-Olešnický
Markéta Minsterberská
Uršula Minsterberská
PříbuzníMarkéta Minsterberská, Albrecht Minsterberský a Jiří I. Minsterberský (sourozenci)
Jiří Braniborsko-Ansbašský (zeť a bratranec)
Jindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský (vnoučata)
Profesearistokrat
CommonsCharles I of Podebrady
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Karel I. Minsterberský (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)

Byl synem minsterberského knížete Jindřicha a jeho ženy Uršuly Braniborské, jeho dědem byl pak český král Jiří z Poděbrad. Karel byl znám jako výborný diplomat, spolupodílel se například na uzavření jagellonsko-habsburské dědické smlouvy z Vídně z roku 1515.[1] V roce 1517 ztratil Volovsko a Stěnavsko.[2] K nástupu reformace byl pozitivní, obzvláště mu vyhovovala nauka o nenadřazenosti církevní moci nad mocí světskou.[3] Využíval reformačního nadšení k protiřímské politice, avšak již od poloviny 20. let 16. století se začal od náboženských novot odvracet.[4]

V letech 1520–27 byl hornolužickým fojtem.[5]

V letech 1523–1525 vykonával úřad nejvyššího mincmistra Českého království a stál v čele nově sestavené zemské vlády Ludvíka Jagellonského.[6]

Byl pohřben se svojí ženou ve farním kostele svaté Anny ve Frankenštejnu.[7]

Manželství a potomci

Oženil se roku 1488 s Annou Zaháňskou, poslední členkou hlohovsko-zaháňské větve slezských Piastovců. Měli spolu dvanáct dětí.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko – neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. 
  • GŁOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum w Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GŁOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Vilém mladší z Ilburka
Hornolužický fojt
15201527
Nástupce:
Zdislav Berka z Dubé a Lipé