Kájov

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263.^[4] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.

Vesnice Kájov je hojně navštěvovaným mariánským poutním místem, jedním z nejstarších v Čechách. Poprvé je doložena ve 13. století jako spadající pod cisterciácký klášter Zlatá Koruna. V historii bylo místo několikrát upravováno a rozšiřováno, mj. po vypálení roku 1469 a v době baroka v 17. století. Tak vznikl poutní komplex tvořený kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kaplí Úmrtí Panny Marie, farou a hospicem. Teprve roku 1930 sem přišli příslušníci řádu oblátů a založili zde konvent v budově fary, který však byl po druhé světové válce zrušen.

Od října 2012 působí v Kájově komunita Milosrdných sester svatého Kříže,^[5] která zajišťuje i komentované prohlídky kostela.^[6]

Kájov se nachází v Šumavském podhůří na soutoku Polečnice (též zvané Kájovský potok) a Chvalšinského potoka, v pahorkaté kotlině pod masivem Kleti. Její vrchol (1087^[7] m n. m.) leží těsně za severovýchodní hranici katastru obce a nachází se zde nejvyšší místo. Dalšími vrchy na území jsou např. Bílý kámen (931 m), Ohrada (886 m), Kraví hora (789 m) nebo Dlouhý vrch (741 m).^[8] Nejníže pak leží výtok Polečnice ve Starých Dobrkovicích (497 m). Jádro obce se nachází ve výšce okolo 550 m.^[9]

Sousedními obcemi Kájova jsou (od východu v hodinovém směru) Český Krumlov, Větřní, Bohdalovice, Hořice na Šumavě, Polná na Šumavě, vojenský újezd Boletice, Chvalšiny, Křemže, Srnín a Přísečná.^[9]

Kájovem prochází silnice I/39, z níž se zde odpojuje silnice II/166. Souběžně se silnicí I/39 vede železniční trať České Budějovice – Černý Kříž, z níž je ve stanici Kájov vyvedena dlouhá a již nepoužívaná vlečka do papírny Větřní.^[9]

Kájov je z územněsprávního hlediska netypickou obcí, neboť nemá „vlastní“ katastrální území – rozkládá se na k.ú. Kladenské Rovné, Kladné, Kraví Hora, Křenov u Kájova a Novosedly u Kájova. Samotný Kájov pak leží převážně na k.ú. Kladné a severní částí (Nový Křenov) na k.ú. Křenov u Kájova.

• Boletice (k.ú. Kraví Hora)
• Kájov (k.ú. Kladné a Křenov u Kájova)
• Kladenské Rovné (k.ú. Kladenské Rovné)
• Kladné (k.ú. Kladné)
• Křenov (k.ú. Křenov u Kájova)
• Lazec (k.ú. Křenov u Kájova)
• Mezipotočí (k.ú. Novosedly u Kájova)
• Novosedly (k.ú. Novosedly u Kájova)
• Přelštice (k.ú. Kladné)
• Staré Dobrkovice (k.ú. Kladné)

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci by některé osady včetně Boletic měly být z vojenského újezdu Boletice do začátku roku 2015 vyčleněny.^[10][11] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.^[12] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel,^[13] přičemž 78 % hlasujících se vyjádřilo pro to, aby se osada Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.^[14][15]

Na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů,^[16] zůstalo součástí vojenského újezdu Boletice stejnojmenné katastrální území, zatímco k obci Kájov bylo ke dni 1. ledna 2016 připojeno katastrální území Kraví Hora, na jehož území ovšem leží drtivá většina zástavby dosavadní sídelní jednotky Boletice.^[17] Díky tomu se na území obce Kájov ocitl i boletický újezdní úřad.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Výklenková kaplička nad zázračnou studánkou
• Fara (čp. 1)
• Hospoda (čp. 2)
• Kaple svaté Anny
• Kaple Božího těla
• Sousoší svatého Josefa, svatého Tadeáše a svatého Antonína Paduánského od Josefa Dietricha
• Silniční mostek z 19. století
• Úsek bývalé poutní cesty do Kájova
• Soubor 8 božích muk, Růžencová cesta z Kájova do Kladného
• Boží muka na hřbitově u kostela
• Dům č. p. 26 v Kladenské Rovném, bývalá tvrz českého humanisty Václava z Rovného

• Přírodní památka Kalamandra v katastrálním území Kladné
• Přírodní památka Meandry Chvalšinského potoka v katastrálním území Křenov u Kájova
• Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Křenov u Kájova (jen okrajově)

Celá severní část území Kájova se nachází v CHKO Blanský les.

• Václav z Rovného, rožmberský kancléř, český humanista a mecenáš
• Václav Albín z Helfenburka, rožmberský kancléř a archivář, zemřel v Kájově, Malotíně

• 
  Z dálky
• 
  Kaple
• 
  Kostelní okno
• 
  Kostel
• 
  Silniční můstek
• 
  Stavení
• 
  Sluneční hodiny
• 
  Portál
• 
  Boží muka
• 
  Kostel

• Petr Pavelec: Poutní místo Kájov (stručný průvodce)
• ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 
• GALLISTL, Thomas. Českokrumlovsko na počátku 20. století (původním názvem: Heimatskunde des polit. Bezirkes Krummau). Příprava vydání Jindřich Špinar; překlad Helmut Wagner; ilustrace Jiří Plachý, Josef Beňo, Museum Fotoateliér Seidel, SOA Třeboň. 1. vyd. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2024. 230 s. ISBN 978-80-7694-038-3. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kájov na Wikimedia Commons
• Galerie Kájov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Kájov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky o obci

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.