Johannes Klein
Johannes Klein (1912[1]? – 1973) byl původním zaměstnáním topič.[2] Za Protektorátu Čechy a Morava v Praze sloužil v hodnosti SS-Oberscharführera[3] coby osobní strážce a řidič zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.[2] V den atentátu 27. května 1942 řídil Heydrichův černý neopancéřovaný vůz Mercedes 320 Cabriolet-B s otevřenou střechou[2] a poznávací značkou SS 3.[3]
Johannes Klein | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1912? |
Úmrtí | 1973 |
Znám jako | osobní strážce a řidič R. Heydricha |
Titul | SS-Oberscharführer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Bundesarchiv_Bild_146-1972-039-44%2C_Heydrich-Attentat.jpg/220px-Bundesarchiv_Bild_146-1972-039-44%2C_Heydrich-Attentat.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Reznictvi_Frantiska_Braunera_Na_Zapalci_22_Praha_1942.jpg/220px-Reznictvi_Frantiska_Braunera_Na_Zapalci_22_Praha_1942.jpg)
Podrobněji
V okamžiku přepadení uposlechl Johannes Klein rozkaz Reinharda Heydricha k zastavení vozidla. Při zpětné analýze bylo toto hodnoceno jako největší chyba člena ochranky a osobního řidiče.[4] Ačkoliv dostal od nadřízeného pokyn k zastavení, neměl poslechnout, měl naopak sešlápnout plynový pedál a z místa co nejrychleji ujet.[4] To je běžná taktika, jak se v takovýchto situacích mají řidiči chráněných osob zachovat.[4] Ačkoliv Klein atentát přežil, a jeho zranění nebylo takového charakteru, jež by výpovědi bránilo, nebyla nejspíše gestapem právě pro toto zjevné pochybení jeho výpověď písemně zaznamenána (nebo se o tom zápis nedochoval).[4]
Po výbuchu granátu vystoupili Heydrich i Klein z vozidla[3] a oba tasili osobní zbraně.[5] Reinhard Heydrich začal pronásledovat Jana Kubiše, ale při pokusu o střelbu neměla jeho zbraň ráže 7,65 mm zásobník. Proto se vrátil zpět ke kabrioletu, kde si zraněný sedl na sedadlo.[5]
Řidič Johannes Klein se vydal pronásledovat Jozefa Gabčíka.[5][3][p. 1] Nebyl ovšem jediným pronásledovatelem, protože předtím donutil povozníka Tomáše Grosslichta, aby atentátníka sledoval.[6][3] Prchající výsadkář doběhl k řeznickému krámu Františka Braunera, kde se chtěl schovat a kde počítal s tím, že prodejna bude mít i druhý východ (ale ten tam nebyl).[7][6]
Majitel řeznictví František Brauner (stoupenec nacistů a spolupracovník gestapa) vyběhl z prodejny ven a přivolal řidiče Kleina, jenž vběhl do obchodu.[6][3] Gabčík, nemaje jiný únik, vyrazil proti Kleinovi a několikrát na něho vystřelil, Klein se sice během přestřelky kryl za jedním z betonových sloupků plotu,[7] ale nakonec se Gabčíkovi podařilo řidiče zneškodnit (postřelit jej do nohy).[6][8] Klein pak přikázal Braunerovi, aby Gabčíka pronásledoval. Ten ale učinil pouze několik váhavých kroků a Gabčík mezitím zmizel v postranních uličkách.
Za pomoci hostinského Antonína Marka a řidiče Oldřicha Vaška[9] řezník František Brauner dopravil postřeleného Heydrichova řidiče Johannese Kleina do Nemocnice Bulovka a za tento čin obdržel Brauner později od protektorátních úřadů odměnu 200 000 protektorátních korun.[6][9]
Po operaci, kterou provedl lékař a příslušník SS (slovenský Němec) Arpád Puhalla,[10] byl Klein nucen chodit nějaký čas o holích a postupně se zotavoval v tzv. horním zámečku u K. H. Franka v Panenských Břežanech, později byl Johannes Klein povýšen.[2]
Reinhard Heydrich zemřel 4. června 1942 v nemocnici několik dní po atentátu. Existovala domněnka, že Johannes Klein padl během druhé světové války někde na východní frontě.[11] Johannes Klein po druhé světové válce trestu unikl, stejně jako vyšetřovatel Heydrichovy smrti SS-Sturmführer Heinz Pannwitz.[11] Heydrichův syn Heider Heydrich vypověděl, že když se učil automechanikem, u Johannesa Kleina přímo bydlel.[11] Johannes Klein skonal až dlouho po druhé světové válce[4] jako spokojený důchodce[11] v roce 1973.[12]
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
- LEHRER, Steven. Wannsee house and the Holocaust. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, Inc., Publishers, 2008. xi, 196 stran; ISBN 978-0-7864-4092-4.
- ŠUSTEK, Vojtěch. Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava: edice historických dokumentů. Vydání první. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2012-; Documenta Pragensia. Monographia; volumen 26/1-26/3. ISBN 978-80-86852-48-5.
- ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2004; 326 stran; ISBN 80-86010-87-2.