Jindřich Flusser
Jindřich Flusser (20. září 1917, Praha – 23. srpna 1994, Praha)[2][1] byl lékařem (internistou),[2] překladatelem poezie z němčiny,[2] redaktorem Československého rozhlasu[6] a autorem vzpomínkové knihy Život na úvěr s osobními zážitky z nacistických koncentračních táborů.[6]
| Jindřich Flusser | |
|---|---|
| Jiná jména | Heinrich, Jindrich[1] |
| Narození | 20. září 1917 Praha,[2]  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. srpna 1994 (ve věku 76 let) Praha,[2]  Česko |
| Povolání | lékař (internista); překladatel; rozhlasový radaktor |
| Titul | MUDr. |
| Rodiče | otec: PhDr. Walter Flusser (30. ledna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim);[3] matka: Hedwig Flusser (rozená Löwy) (14. dubna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim)[4] |
| Příbuzní | sestra: Eva Goldmannová (rozená Flusser)[5] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V roce 2021 byla na jeho počest pojmenována ulice Jindřicha Flussera v Třebíči.[7]
Život
Studia a druhá světová válka
Jindřich Flusser se narodil 20. září 1917 v Praze. Jeho otcem byl profesor, doktor filozofie Walter Flusser (30. ledna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim),[3] jeho matkou byla Hedwig Flusser (rozená Löwy) (14. dubna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim)[4] (Jindřich nebyl jedináček, měl ještě sestru Evu Flusser (provdanou Goldmannovou).[5]) Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze začal Jindřich Flusser studovat medicínu na Karlově Univerzitě v Praze.[6] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava a uzavření vysokých škol (po 17. listopadu 1939) pracoval Jindřich Flusser mimo jiné jako pedikér.[6] Později, po zavedení norimberských zákonů a vyloučení židovských dětí ze škol, vyučoval v rodinných kroužcích židovské děti.[6] Od prosince roku 1941 byl vězněn v Terezíně.[6] Od května roku 1944 byl vězněn v Osvětimi, ale osvobození a konce druhé světové války se dočkal v Buchenwaldu. Tady se Jindřich Flusser setkal se zachráncem židovských dětí Antonínem Kalinou, kterému pomáhal zachránit celý blok židovských dětí (asi tisíc vězněných chlapců).[6] [p 1]
Profesní kariéra po druhé světové válce
Po skončení druhé světové války složil rigorózní zkoušky.[6] Následně pracoval na III. interní klinice v Praze.[6] Později pak působil jako lékař – internista v ČKD a posléze jako ředitel zdravotního střediska ČKD.[6] Z této funkce odešel na I. interní oddělení Fakultní nemocnice Bulovka, kde později zastával funkci primáře.[6]
Překlady a vlastní tvorba
V 60. letech 20. století začal Jindřich Flusser překládat německou poezii. (Jednalo se o díla Heinricha Heineho, Ericha Kästnera, Rainer Maria Rilkeho.[6]) S literárním oddělením Československého rozhlasu dlouhodobě spolupracoval při přípravě řady pořadů.[6] Časopisecky publikoval některé ukázky ze svých překladů jakož i samostatné články.[6] Jeho literárně zpracované autobiografické zážitky z nacistických koncentračních táborů vycházely na pokračování v židovských ročenkách.[6] Jindřich Flusser zemřel v Praze 23. srpna 1994 ve věku 76 let.
Život na úvěr
- Flusser, Jindřich. Život na úvěr / Jindřich Flusser. První vydání. Praha: Garamond, 2019. 235 stran. ISBN 978-80-7407-437-0.[6] (Autobiografické vyprávění začíná transportem z Terezína na jaře roku 1944.[6] Odtud byl autor deportován spolu se svými rodiči a manželkou do „rodinného“ tábora v Osvětimi.[6] Kniha končí osvobozením koncentračního tábora Buchenwald.[6])
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Flusser
- Portrétní fotografie Jindřicha Flussera z průkazu člena „Svazu osvobozených politických vězňů (SOPVP) a pozůstalých po obětech ... “
