Jaromír František Hruška

Jaromír František Hruška byl synem českého skladatele, dirigenta a ředitele kůru Františka Hrušky (1847–1889). Hudbě ho učila nejprve jeho starší sestra Marie, klavíristka, poté varhaník Josef Krištof Winter a Cyril Sychra. V letech 1896 až 1900 na Pražské konzervatoři Hruška studoval hru na varhany u Josefa Kličky a Karla Steckera a skladbu u Antonína Dvořáka. Absolvoval Suitou pro smyčcový orchestr, jejíž provedení sám řídil. Po půlročním působení v rodišti (Mladá Boleslav) jako hudební pedagog a sbormistr byl od 1. srpna 1901 varhaníkem a od roku 1919 do konce života ředitelem kůru děkanského kostela Narození Panny Marie v Písku, kde byl také významně činný jako pedagog na tamní hudební škole i v jiných úsecích hudebního života.^[6]

Jeho skladby často uváděl písecký Filharmonický spolek Smetana, který ho roku 1923 zvolil čestným členem. V jeho skladatelském odkazu se 116 opusovanými díly je okolo 200 položek. Obsahuje 8 mší (nejúspěšnější byla Mše ku cti sv. Josefa), scénické oratorium Sv. Vojtěch a další 2 oratoria, České requiem, Stabat Mater, řada vánočních a jiných náboženských sborových a písňových skladeb, 6 varhanních fantasií s náboženskými náměty, varhanní koncert a 2 houslové koncerty, symfonické básně Meluzina, Inultus a Zvíkov, několik komorních skladeb, světské sborové a písňové skladby, mezi nimi kantáta České písni, hudba k několika činohrám, 13 koncertních melodramů a také 2 opery: jednoaktovka Pytláci, provedená v Písku roku 1916 a Parnasie, přes pochvalné vyjádření Otakara Ostrčila neprovedená. Hruškovy skladby znějí ušlechtile, ale velmi tradičně a zájem o ně nebyl trvalý. Nevelký počet drobnějších, převážně náboženských skladeb (až na mši ke sv. Josefovi) vyšlo v notové části časopisu Česká hudba a v několika případech jinde. Hruškovi bývají omylem připisovány některé skladby jeho syna Jaromíra Ludvíka Hrušky (1910–1984).^[6]

• fis.: Jaromír Hruška, in: Český svět, ročník 7, 1911, číslo 17, s. 481.
• Hrobský, Karel Emanuel: Jaromír Hruška, in: Česká hudba 22, 1916, čísla 3–4, s. 9–10, čísla 5–6, s. 22.
• Filharmonický spolek Smetana v Písku (1909-1929), Písek 1929, 37 s., online – Digitální knihovna Městské knihovny v Praze (Signatura: VT 20286)
• Borecký, Jaromír: Jaromír Hruška, in: Národní politika ze dne 13. srpna 1931, s. 7.
• Pazdírek, Oldřich: Pazdírkův hudební slovník naučný. II., Část osobní, svazek prvý, A–K, 1937 s. 428.
• Vymetal, Cyril: Hruškova symfonická báseň Inultus, Písek, 1940.
• (bez autora): Skladatel Jaromír Hruška, in: Náš rozhlas XVIII 1940, číslo 46, s. 17.
• Sychra, Cyril: Jaromír Hruška (se sezamem skladeb), in: Cyril 67, 1941, čísla 3–4, s. 33–37.
• Gruber, Jan: Jaromír Hruška (ke koncertu k šedesátinám Jaromíra Hrušky), 1941, 8 s.
• Gruber, Jan (red.): Jaromír Hruška, 1941, 47 s.
• Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 1. A–L, Praha, 1963, s. 498.
• Beneš, Luděk: Písecký varhaník zkusil i operu, in: Boleslavský deník, ročník 2, 1994, číslo 147, s. 8
• Samšuk, Zbyněk: Písecký regenschori Jaromír Hruška, in: Výběr, České Budějovice, ročník 32, číslo 4 (1995), s. 297–299.
• Samšuk, Zbyněk: Hudební mistři v Písku, 2003, s. 118.
• KOBZOVÁ, Lenka. Hudební spolky v Písku. Brno, 2011 [cit. 2023-04-10]. 177 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Ustav hudební vědy, Hudební věda. Vedoucí práce doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.. Dostupné online.

• František Hruška
• Jaromír Ludvík Hruška

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír František Hruška
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír František Hruška na Wikimedia Commons