Jan z Aldringenu
- Článek
- Diskuse
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Jan hrabě z Aldringenu | |
---|---|
![]() | |
Narození | 10. prosince 1588 Lucembursko |
Úmrtí | 22. července 1634 Landshut |
Povolání | voják |
Titul | hrabě |
Období | třicetiletá válka |
Nábož. vyznání | katolík |
Choť | Livia z Arca |
Děti | 0 |
Rodiče | Leonhard Aldringen, Markéta Klaut |
Příbuzní | Jan Marek z Aldringenu, bratr Pavel z Aldringenu bratr |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan z Aldringenu (německy Johann Graf von Aldringen; 10. prosince 1588 Lucemburk – 22. července 1634 Landshut) byl císařský polní maršál, voják ve službách katolické ligy za třicetileté války. Byl zapojen do spiknutí proti Albrechtu z Valdštejna.
Jako katolík a voják-žoldnéř vstoupil do císařské armády. Za třicetileté války se poprvé proslavil roku 1624, kdy společně s Albrechtem z Valdštejna zvítězili v bitvě u Desavy. Poté dosáhl hodnosti polního maršála. Roku 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. V dubnu roku 1632 v bitvě u Rainu (na řece Lechu) jeho vojsko porazilo švédskou armádu, ale Jan byl zraněn. Téhož roku byl za hrdinství povýšen do hraběcího stavu.
Z pobělohorských konfiskací v Čechách získal od císaře Ferdinanda II. panství Teplice.[1]
18. července 1634 v hodnosti generálporučíka Katolické ligy se s jednotkou dragounů a s Bavory podílel na znovudobytí města Řezna. Odtamtud přijeli do Landshutu, který byl 20. července 1634 napaden švédskou armádou pod vedením Bernarda Sasko-Výmarského a hraběte Gustava Horna. 22. července 1634 Švédové zaútočili na Landshut a Jan z Aldringenu byl při ústupu zastřelen, když se snažil se svým koněm přeplavat řeku Isar. Švédové Landshut následně dobyli a vypálili.
Oženil se s hraběnkou Livií z Arca, sestrou manželky Matyáše Gallase. Manželství bylo bezdětné, vdova zemřela krátce po Janově smrti.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |