Jan Autengruber

Narodil se v jihočeském Pacově nedaleko Pelhřimova. Po brzké otcově smrti odešel Jan Autengruber s matkou a bratrem do Českých Budějovic, kde dva roky (1902–1904) chodil do Veřejné otevřené kreslírny a modelovny při městském muzeu.^[3] Po maturitě byl v roce 1904 přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se setkal u profesora E. Dítěte s kolegy, mezi kterými nechyběli Oldřich Blažíček, Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kojan a řada dalších později slavných umělců.

V roce 1907 začal studovat Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde studoval v konkurenci největších talentů celé Evropy.^[4] Dvakrát získal výroční cenu Akademie. Tím vstoupil do povědomí německé veřejnosti, což se projevuje i na poměru výstav v Čechách a Německu. Svá díla vystavoval např. v Praze, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Mannheimu, Hannoveru, Kolíně nad Rýnem, Hamburku nebo Frankfurtu. Úspěch slavil i u německé kritiky. V českém nacionálním prostředí se však kritika i obecenstvo chovalo až na malé výjimky velmi zdrženlivě. V roce 1913 získal Klaarovo stipendium a odjel do Itálie.

Za války se snažil vyhnout narukování na frontu, proto začal na Akademii v Mnichově studovat restaurování. To však znamenalo jen odklad, a vojenskou službu nastoupil na podzim 1917 v Jindřichově Hradci u 75. pěšího pluku. V té době maloval obrazy s válečnou tematikou.^[4] Po skončení války se usadil v Praze a přihlásil ke studiu dějin umění a francouzštiny na filozofické fakultě. V červnu 1919 se oženil s malířkou Hanou Jedličkovou a v březnu 1920 se jim narodila dcera Jana. Brzy na to dostal po španělské chřipce těžký zápal plic, jemuž 15. července 1920 podlehl. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v Pacově.

O odkaz jeho díla se starala především jeho manželka Hana Autengruberová (1888–1970), dcera Jana a pacovští muzejníci. Výstavu jeho děl s reprezentativním katalogem uspořádala v roce 2002 Národní galerie v Praze, tím jej zařadila mezi přední české tvůrce. V roce 2009 uspořádala retrospektivu jeho díla Západočeská galerie v Plzni.^[5][6]

• Vlastní portrét – 1910, olejové plátno
• Švadleny – 1912, olejové plátno
• Bavorská selka – 1913, olejové plátno
• Před koupáním – 1913, olejové plátno
• Sad na Pincio v Římě – 1914, kresba tužkou
• Křest Krista – 1914, olejové plátno
• Vyvolený – 1917, olejové plátno
• Jarní nálada na Pacovsku – 1917–1918, olejové plátno
• Bitevní vřava – 1818, uhlová kresba o velikosti 1,5×3 metry
• Portrét babičky Hálkové – 1918, olejové plátno

• 
  Jan Autengruber – cesta v březovém háji
• 
  Jan Autengruber – obraz neznámého jména, pravděpodobně krajinka od Neapole
• 
  Jan Autengruber – na verandě (1913)
• 
  Jan Autengruber – houslistka (1913)
• 
  Jan Autengruber – lázeň (1911)
• 
  Jan Autengruber – vlastní podobizna (1913)
• 
  Hrobka rodiny Autengruberovy na hřbitově v Pacově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Autengruber na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Autengruber
• Jan Autengruber v informačním systému abART
• On-line výstava na Art for Good nový život výstav (Jan Autengruber Itálie) Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine.