Jack Harrison

Harrison se narodil ve městě Stoke-on-Trent a vyrůstal v Boltonu ve Velkém Manchesteru. Harrisons trávil krátkou dobu v akademii Liverpoolu, ale rozhodl se přejít do akademie Manchesteru United, ve které strávil sedm let. Ve věku 14 let se Jack a jeho matka rozhodli opustit akademii Manchester United a přestěhovat se do amerického Sheffieldu, ve státě Massachusetts,^[5] a začal hrát v klubu Black Rock FC.^[6]

V prosinci 2015 se objevily spekulace o tom, že se New York City pokusil podepsat Harrisona s tím, že hráč hrál předchozí tři roky v přidruženém klubu Manhattan SC, což by jim umožnilo hráče získat před draftem MLS.^[7] Tento požadavek byl však vedením MLS zamítnut a Harrison vstoupil do SuperDraftu MLS v roce 2016 jako nejmladší hráč. 14. ledna 2016 byl vybrán jako hráč č. 1 Chicagem Fire.^[8] Následně byl vyměněn za Brandona Vincenta (draftovaný hráč č. 4) do New Yorku City; Chicago Fire dostalo ještě od NYCFC finanční náhradu.^[9][10][11]

Harrison v klubu debutoval 21. května 2016 při prohře 0:7 proti New Yorku Red Bulls na Yankee Stadium.^[12] Harrison se stal prvním náctiletým střelcem klubu,^[13] když 2. června vstřelil svůj první profesionální gól v utkání proti Realu Salt Lake.^[14]

V březnu 2017 získal Harrison a jeho spoluhráči Eirik Johansen a Ronald Matarrita povolení k pobytu v USA.^[15] Harrison vstřelil svůj první gól v nové sezóně 1. dubna při výhře 2:1 nad San Jose Earthquakes.^[16] 29. dubna se dvakrát střelecky prosadil do sítě Columbusu Crew při vítězství 3:2.^[17] Před svým odchodem s klubu si zahrál v týmu s evropskými fotbalovými legendami, Andreou Pirlem a Frankem Lampardem.^[18][19]

Dne 30. ledna 2018 přestoupil Harrison do anglického klubu Manchesteru City, partnerského klub New Yorku City, za částku okolo 4 miliónů euro. V klubu podepsal smlouvu do léta 2021.^[20]

Bezprostředně po podepsání smlouvy s Manchesterem City odešel Harrison na hostování do druholigového Middlesbrough.^[21] V dresu Middlesbrough debutoval 17. února 2018 při prohře 1:0 s Cardiffem City.^[22] Ve zbytku sezóny přidal jen další tři zápasy, ve kterých nasbíral dohromady 42 minut, když se nedokázal prosadit přes křídelníky Adamu Traorého a Stewarta Downinga.^[23]

Poté, co se zúčastnil předsezónních turnajů Manchesteru City v USA,^[24][25] odešel Harrison 30. července 2018 na roční hostování do Leedsu United, který hrál druhou nejvyšší anglickou soutěž.^[26] Debutoval v dresu Leedsu 5. srpna v úvodním zápase sezóny proti Stoke City na Elland Road při vítězství 3:1.^[27] 15. září vstřelil svůj první gól v Anglii a to vyrovnávací při remíze 1:1 proti Millwallu.^[28] Svůj druhý gól v sezoně vstřelil 11. ledna 2019 při vítězství 2:0 nad Derby County, které vedl na lavičce jeho bývalý spoluhráč z New Yorku Frank Lampard.^[29] Ve svém 100. profesionálním utkání v kariéře vstřelil Harrison jediný gól utkání proti Sheffieldu Wednesday.^[30]

Během sezóny 2018/19 odehrál Harrison ve všech soutěžích 42 zápasů, ve kterých vstřelil čtyři góly. Leeds skončil v tabulce na třetím místě a kvalifikoval se tak do postupového play-off.^[31] Harrison se objevil v obou zápasech semifinále proti Derby County a asistoval u branky Kemara Roofea; jednalo se o jediný gól prvního zápasu.^[32] Poté, co byl vyloučen Gaetano Berardi, však Leeds prohrál v odvetném zápase 4:2,^[33] a tak do finále proti Aston Ville postoupilo Derby.^[33]

Po hostování v Leedsu United se Harrison vrátil do Manchesteru City. Leeds měl zájem o trvalý přestup, ale City jej údajně odmítlo prodat za částku nižší než 20 milionů liber.^[34] 1. července 2019 prodloužil Harrison svou smlouvu s Manchesterem o jeden rok.^[35]

Dne 1. července 2019 se Harrison připojil opět do Leedsu United na roční hostování.^[36] Součástí dohody byla také možná opce na trvalý přestup Harrisona na konci sezóny 2019/20.^[37][38] Svůj první gól v nové sezóně vstřelil 4. srpna v úvodním kole sezóny při výhře 3:1 nad Bristolem City.^[39]

Za dva vítězné góly v listopadu 2019 proti Blackburnu Rovers^[40] a Readingu,^[41] a za další gól a asistenci v témže měsíci byl nominován na hráče měsíce EFL Championship. Ocenění však získal Jarrod Bowen z Hullu City.^[42] Harrison pomohl šesti brankami a osmi asistencemi klubu k zisku ligového titulu a k přímému postupu do Premier League.^[43]

Dne 10. srpna 2020 odešel Harrison na třetí po sobě jdoucí sezónní hostování s opcí na trvalý přestup do Leedsu United.^[44][45] Harrison debutoval v Premier League 12. září, v prvním ligovém kole proti Liverpoolu. V zápase, který skončil vítězstvím The Reds 4:3, se střelecky prosadil, když v 11. minutě srovnal na 1:1 po asistenci Kalvina Phillipse.^[46] Harrison odehrál své sté utkání v dresu Leedsu 28. listopadu 2020 v Goodison Parku, při výhře 1:0 nad Evertonem,^[47] a svůj druhý gól v sezoně vstřelil 16. prosince při domácím vítězství 5:2 nad Newcastlem United.^[48]

Dne 2. července 2021 Leeds United oficiálně oznámil aktivování opce na trvalý přestup Harrisona z Manchesteru City za částku okolo 11 milionů liber.^[49] V klubu podepsal tříletou smlouvu.^[49] První dva góly v sezóně vstřelil 24. srpna při vítězství 3:0 nad Crewe Alexandra ve druhém kole EFL Cupu.^[50]

Dne 1. října 2017 byl Harrison poprvé povolán do anglické reprezentace do 21 let po zranění Rubena Loftuse-Cheeka a Sheyi Oja na zápasy proti Skotsku a Andorře.^[51] Debutoval 6. října v utkání proti Skotsku, když v 88. minutě vystřídal Tammyho Abrahama.^[52] Následně odehrál za anglickou "jednadvacítku" ještě jeden zápas, a to o tři dny později, když odehrál 70. minut utkání proti Andoře.^[53]

K 12. září 2021^[54]

• EFL Championship: 2019/20^[55]

• První hráč SuperDraftu MLS: 2016^[8]
• Hráč měsíce New Yorku City: červen 2016^[56]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Harrison (footballer, born 1996) na anglické Wikipedii.