Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič, ukrajinsky Іларіон Юрійович Цурканович, Ilarion Jurijovič Curkanovyč, též Harion Curkanovič (12.[1] nebo 13. ledna[2][3][4] 1878 Davidivci - 1947[1] Praha), byl rusínský právník a novinář, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Karpatoruskou stranu práce malorolníků a bezzemků (takzvaná trudová strana).
| Ilarion Curkanovič | |
|---|---|
 Ilarion Curkanovič | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Karpatorus. str. trudová |
| Narození | 12. nebo 13. ledna 1878 Davidivci  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1947 Praha  Československo |
| Alma mater | Černovická univerzita |
| Profese | novinář a politik |
| Commons | Ilarion Curkanovič |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se roku 1878 v obci Davidivci v Bukovině.[2][3][5] Pocházel z rodiny chudého zemědělce.[3] Studoval gymnázium v Černovicích a pak absolvoval (práva[6]) Černovickou univerzitu. Ač původem Rusín, orientoval se již od studentských let velkorusky a patřil k proruské, promoskevské části rusínské populace.[2] Od mládí se účastnil veřejného a politického života. Počátkem roku 1914 vydával v Černovicích noviny[3] Ruska pravda.[6] V roce 1911 kandidoval za velkoruský blok na Bukovinský zemský sněm (uváděn jako redaktor Curkanovič).[7]
Začátkem první světové války byl zatčen, vězněn ve Vídni a odsouzen pro rusofilské aktivity k trestu smrti. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 amnestován a odešel na území pozdějšího Československa. Bojoval za republiku na Slovensku. V květnu 1919 byl členem rusínské delegace, která v Praze vyhlásila připojení Podkarpatské Rusi k Československu.[6] Pak sloužil v Československé armádě.[5]
Patřil mezi zakladatele Karpatoruské strany trudové. V letech 1918-1919 podporoval Antona Beskida. Po roce 1939 žil v Praze, zemřel patrně koncem 40. let 20. století.[8]
Koncem 20. let se uvádí jako redaktor listu Ruska zemlja v Užhorodu.[6]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za ruský národní blok, který ve volbách utvořil koalici s Československou národní demokracií.[6] V senátu setrval do roku 1935.[9] Po větší část svého senátorského mandátu byl hospitantem v klubu Československé národní demokracie. Po jejím odchodu z československé vlády do opozice se ovšem s národními demokraty rozešel. V parlamentních volbách v roce 1935 kandidoval neúspěšně jako člen trudové strany na kandidátce Československé strany národně socialistické.[10]
Dílo
- Reč' senatora I.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 16-go dekabrja 1930 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnom debaty, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1930 (Škol'naja pomošč')
- Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 18-go dekabrja 1931 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnoj debaty, Užgorod : Izdanije karpatorusskoj trudovoj partii, 1931 (Škol'naja pomošč')
- Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča, proiznesennaja im 20-go dekabrja 1933 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju diskussii nad gosudarstv. bjudžetom, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1933 (Škol'naja Pomošč')
- Ideové směrnice karpatoruských politických stran, Praha : Tiskový odbor Ú[středního] S[vazu] Č[eskoslov.] S[tudentstva], 1931
- Russkaja grammatika v sokraščeniji dlja učaščich i učaščichsja = Stručná mluvnice ruského jazyka, Praga, Knigoizdatel’stvo Chutor, 1946
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilarion Curkanovič na Wikimedia Commons - Ilarion Curkanovič v Národním shromáždění v roce 1930
