IRIS-T SLM
IRIS-T SLM (anglicky: Infra Red Imaging System Tail/Thrust Vector-Controlled Surface Launched Medium Range) je systém protivzdušné obrany vyvinutý německou společností Diehl Defence. Je schopen zasáhnout velké množství druhů cílů, kromě pilotovaných letounů a vrtulníků i drony, střely s plochou dráhou letu a dokonce některé typy balistických raket.[1]
IRIS-T SLM | |
---|---|
![]() | |
Typ | Protiletadlový systém |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Používána | 2018–dosud |
Historie výroby | |
Výrobce | Diehl Defence |
Výroba | od r. 2014 |
Základní údaje | |
Účinný dostřel | 40 km |
Vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/BGT_IRIS-T_SL-2-2.png/220px-BGT_IRIS-T_SL-2-2.png)
Vývoj nového systému protivzdušné obrany středního dosahu pro Bundeswehr začal v roce 2007, kdy výrobce navrhl na základě požadavků daných německou armádou systém protivzdušné obrany využívající střely vzduch-vzduch IRIS-T. Zkoušky prvního prototypu ve verzi SL proběhly v prosinci 2012, kdy systém měl zasáhnout dron, v lednu 2014 pak začaly zkoušky verze SLM, jež skončily o rok později.[2] Od té doby se systém dostal do výzbroje mj. egyptské a švédské armády.
Design
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/IRIS-T-SLM-radar_unit_TRML-4D_front_ILA-2022.jpg/220px-IRIS-T-SLM-radar_unit_TRML-4D_front_ILA-2022.jpg)
Systém mohou tvořit různé konfigurace prvků. Jeho základem je řízená střela IRIS-T SL, která oproti své letecké verzi raketový motor o větším průměru a infračervený senzor po většinu letu krytý aerodynamickým krytem. Vektorování tahu motoru ji dává vysokou agilitu. Střela má také vlastní inerciální a satelitní navigaci. Střela má dálkový dosah 40 km a výškový dosah 20 km. Během startu a letu dostává přes datalink pokyny od pozemního radaru. Před zásahem odhodí aerodynamický kryt a začne se navádět sama.[1] Střela je uložena v kontejneru vyztuženém skelnými vlákny.[3]
Odpalovací vozidlo nese osm kontejnerů se střelami IRIS-T SL. Může využívat různé pásové i kolové platformy. Do systému lze zapojit i radary a další senzory, místo velení a řízení palby, podpůrná vozidla.[1]
Uživatelé
Současní
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Ukrainian_IRIS-T_SLM.jpg/220px-Ukrainian_IRIS-T_SLM.jpg)
Egypt - v září 2018 schválil kabinet Angely Merkelové export 7 systémů ve verzi SLM. V prosinci 2021 došlo ke schválení prodeje dalších 16 systémů téže verze.
Norsko - v listopadu 2019 objednáno 6 odpalovacích vozidel M113F4 se střelami SLS.[4]
Švédsko - první systémy IRIS-T SLS dodány v roce 2019, nesou zde označení RBS 98.
Ukrajina - po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 padlo rozhodnutí německé vlády kancléře Scholze darovat napadenému státu první baterii verze SLM,[1]tento počet byl posléze navýšen na 12 kompletních baterií verze SLM a 24 odpalovacích zařízení verze SLS.[5] Dne 14. října 2022 velitelství Ukrajinského letectva oznámilo zahájení operačního nasazení prvního kompletu (o 3 odpalovacích zařízeních).[6][7] K dubnu 2024 byly dodány 3 baterie SLM a 2 odpalovací zařízení SLS.[8][9]
Potenciální
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku IRIS-T SLM na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu IRIS-T SL na Wikimedia Commons