Hroznatec
Hroznatec[1] (Coccoloba) je rod rostlin z čeledi rdesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy, nenápadnými pětičetnými květy v hroznovitých květenstvích a bobulovitými plody. Některé druhy mají enormně velké listy. Rod zahrnuje více než 100 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Hroznatec obecný je charakteristický druh mořských břehů tropické Ameriky, má jedlé plody a význam v místní medicíně. Je znám též jako mořské víno.
![]() | |
---|---|
![]() Hroznatec obecný (Coccoloba uvifera) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | rdesnovité (Polygonaceae) |
Rod | hroznatec (Coccoloba) P.Browne, 1756 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Coccoloba_pubescens_BGDD.jpg/220px-Coccoloba_pubescens_BGDD.jpg)
Popis
Hroznatce jsou dvoudomé stálezelené (výjimečně krátce opadavé) keře a stromy s přímými nebo poléhavými, tlustými nebo tenkými kmeny, v některých případech i dřevnaté liány. Některé karibské druhy mají zvětšené, hlízovité uzliny stonku. Listy jsou jednoduché, střídavé, tenké nebo tuhé a kožovité, řapíkaté, celokrajné, s kopinatou, okrouhlou nebo až příčně eliptickou čepelí. Žilnatina je zpeřená, sekundární žilnatina je síťnatá nebo nezřetelná. Botka je blanitá nebo kožovitá, často opadavá. Květy jsou jednopohlavné, zvonkovité, s bílým nebo zelenavým, pětičetným, nerozlišeným, na bázi srostlým okvětím. Jsou uspořádány ve vrcholových hroznech, klasech nebo i latách. Někdy se květenství vyvíjejí na vrcholu zkrácených postranních větévek. Samčí květy jsou v rámci květenství nahloučené do 1 až 7 četných svazečků a obsahují většinou 5 tyčinek a zbytky semeníku. Nitky tyčinek jsou na bázi srostlé a přirostlé k okvětí. Samičí květy jsou v květenství jednotlivé. Obsahují 3 volné čnělky zakončené hlavatými bliznami a zakrnělé tyčinky. Okvětí se za plodu zvětšuje a dužnatí. Plodem jsou nažky obalené zdužnatělým okvětím a připomínající bobule. Někdy jsou tyto plody označovány jako nepravé bobule (acrosarcum). Semena jsou hnědá nebo černá, tupě trojhranná.[2][3]
- Větévka C. ochreolata s botkou
- Detail květu C. ramosissima
- Červená květenství druhu C. sintenisii
- Plody hroznatce obecného
Rozšíření
Rod zahrnuje asi 120[2] až 400[4] druhů (v závislosti na taxonomickém pojetí). Je rozšířen výhradně v tropické Americe od jižní Floridy po Argentinu a na Karibských ostrovech.[4] Největší počet druhů roste v Karibiku a tropické Jižní Americe.[3] Na Floridu zasahují 2 druhy: hroznatec obecný (C. uvifera) a druh C. diversifolia.[5] Hroznatec obecný má rozsáhlý areál od Floridy až po Argentinu. Zdomácněl i na tropických pobřežích jiných kontinentů, zejména v Austrálii, Filipínách a Tchaj-wanu.[6]
Český název
V některých zdrojích (např. [7]) je uváděn starý český rodový název hroznovec, který publikoval Jan Svatopluk Presl.[8] Tento název je však již vžitý pro rod Exochorda z čeledi růžovité.[9][10]
Ekologické interakce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fc/Bee%27s_Eye_View_%2814210813883%29.jpg/220px-Bee%27s_Eye_View_%2814210813883%29.jpg)
Hroznatec obecný je charakteristický pionýrský druh osidlující zejména písčitá mořská pobřeží tropické Ameriky.[2] Je to druh mimořádně odolný vůči suchu a zasolení.[11] Květy jsou opylovány hmyzem, zejména včelami.Dužnaté plody hroznatců jsou šířeny zvířaty (dokonce i leguány) a ptáky.[12][13]
Taxonomie
Rod Coccoloba je v rámci čeledi rdesnovité řazen do podčeledi Eriogonoideae. V minulosti byl řazen i do samostatné podčeledi Coccoloboideae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Podopterus (podopter) a Neomillspaughia.[14] Taxonomie rodu je dosud neucelená, což se projevuje i ve velkém rozpětí počtu udávaných druhů.
Zajímavosti
Listy dosud nepopsaného brazilského druhu hroznatce dosahují délky až 2,5 metru a šířky téměř 1,5 metru. Řadí se tak mezi největší celistvé listy na světě. Druh byl poprvé nalezen v roce 1982 v okrese Borba ve státě Amazonas.[15] Hroznatec obecný byl pravděpodobně první americkou rostlinou, kterou při svém přistání spatřil Kryštof Kolumbus.[16]
Zástupci
- hroznatec obecný (Coccoloba uvifera)
- hroznatec pýřitý (Coccoloba pubescens)
Význam
Některé druhy hroznatců poskytují chutné plody, z nichž se lokálně připravují osvěžující nápoje. Náleží mezi ně zejména C. ascendens, C. diversifolia a C. obovata. Plody hroznatce obecného jsou známy jako mořské víno. Jsou jedlé a mají sladkokyselou, lehce natrpklou chuť. Z červené šťávy vytékající z naříznutého kmene se získává pryskyřičnatá látka, známá jako americké nebo západoindické kino. Používá se k barvení, tříslení a v lidové medicíně při léčení průjmových onemocnění. Dřevo je tvrdé a středně těžké.[17][2][18][19] Kůra, dřevo i kořeny obsahují třísloviny a jsou využívány v místní medicíně zejména k zastavení krvácení a ke snížení horečky.[20] Šťávu z kmene liány C. excelsa aplikují domorodci v Surinamu do uší při zánětech, nadrcená kůra se používá na bodnutí žahavým mravencem.[19]
Hroznatec obecný je pěstován v přímořských oblastech tropů a subtropů jako okrasná a pouliční dřevina. Vysazuje se také ke stabilizaci písčitých půd.[6] Může být pěstován jako pokojová rostlina. Vyžaduje místo na přímém slunci.[21] Ve sklenících botanických zahrad je občas jako kuriozita pěstován hroznatec pýřitý, nápadný mimořádně velkými listy. Hroznatec obecný je vysazen v tropickém skleníku Pražské botanické zahrady v Tróji.[22]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hroznatec na Wikimedia Commons
Taxon Coccoloba ve Wikidruzích