Vír (okres Žďár nad Sázavou)

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Hrdá Ves)

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 695[1] obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Vír
Znak obce VírVlajka obce Vír
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel695 (2024)[1]
Rozloha5,32 km²[2]
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ592 66
Počet domů291 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVír 178
592 66 Vír
ou@virvudolisvratky.cz
StarostaMgr. Ladislav Stalmach
Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
Vír
Vír
Další údaje
Kód obce597074
Kód části obce182494
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Historie

První písemné zmínka o obci je z roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

V soutěži Vesnice Vysočiny obdržela obec Vír v roce 2008 zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2009 modrou stuhu za společenský život, a v roce 2010 zlatou stuhu za vítězství v celé soutěži.[4] V roce 2019 získala obec v této soutěži diplom za vzorné vedení kroniky a ocenění Inovativní obec.[5] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Diplom za univerzitu 3. věku.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Víru[7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991
Počet obyvatel52856451455261161671712041059956853787
Rok19962001200620112016
Počet obyvatel746759731714702

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Víru (okres Žďár nad Sázavou).

Fotogalerie

Osobnosti spojené s obcí

  • František Houdek, kronikář, lyžař
  • Milada Chalupníková, cyklistka
  • ThDr. František Bednář, spisovatel (sbírka povídek Jiskry v temnu), profesor církevního práva a praktické teologie na HČEFB v Praze
  • Anna Šťastná–Poustová, figurální malířka
  • Miloš Cvach, výtvarník
  • František Šťastný st., hostinský, zakladatel turistiky ve Víru
  • František Šťastný ml., podnikatel, „mistr reklamy“
  • RNDr. František Vojta, zakladatel běžeckých závodů Vír–Nedvědice a Malého Svrateckého maratónu (32 km)
  • Ing. Zdeněk Pluhař, stavbyvedoucí Vírské přehrady, spisovatel (Modré údolí)
  • Eduard Hamerský, majitel Dolního hamru
  • František Navrátil, starosta Víru v době první republiky a Protektorátu Čechy a Morava

Pomístní jména

  • Dolní konec – dolní konec Víru (od školy dolů).
  • Horní konec – horní konec Víru (od školy nahoru).
  • Hranovec, V Hranovci – spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
  • Loučky, V Loučkách – rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
    • Díly, Na Dílech – pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
    • Loučský potok – teče v trati Loučky.
  • Povrchnice – strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.[8]
    • Na Lázi, Na Lázech – menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
  • Rovečínský potok – potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
    • Studený žleb – hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
  • Starý Vír – skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
  • Špimberk, Špinberkkopec homolovitého tvaru.
  • U Hliníku – pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
  • U Jána – pozemek poblíž sochy sv. Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
  • U Starého mostu – Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
  • V Kotrbelci – jméno má nezřetelnou motivaci, snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
  • Vesná, Na Vesné – střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící „na vsi“ = uprostřed vsi).
  • Závodí, V Závodí – pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za první republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
    • Hlavatiska – oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
  • Žlebce, Ve Žlebcích – hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti

Odkazy

Reference

Související články

Literatura

Externí odkazy