Hradčany (poštovní známky)

Motivem série známek je panorama centra Prahy, hlavního města nově zrozeného státu, konkrétně Hradčan – Pražského hradu s katedrálou sv. Víta a kostelem sv. Mikuláše.^[1] Kompozice pohledu na chrámy je Alfonsem Muchou dispozičně upravena,^[2] podle některých zdrojů je kostel sv. Mikuláše zrcadlově obrácen.^[3] Zpoza katedrály vychází slunce jako symbol zrodu nového státu, přestože ve skutečnosti za Hradem nevychází. Známky navržené secesním malířem Alfonsem Muchou byly vybrány z více než deseti návrhů.^[4] Mucha zvolil mimo jiné^[5] motiv hradu, protože:

Panorama lemuje vzorovaná výzdoba v secesním stylu. Podle Alfonse Muchy jsou listy v horních rozích obrazu slovanské symboly kvetení a probuzení, malá srdce symbolizují mír, stylizovaní kohouti v dolních rozích vítají východ slunce a oznamují začátek nového dne.^[6] Pozdější typy Hradčan (viz typy D a E) již slunce nezobrazují, jen záři.^[1]

Nominální hodnota je uvedena ve spodní části návrhu známky ve vodorovném oválu. Protože souběžně s vydáním prvních poštovních známek se v zemi připravovala finanční reforma^[7] a v té době ještě nebyl schválen název nových peněžních jednotek Československa, měly známky nominální hodnotu v rakouských haléřích, ale pouze v číslech, bez uvedení měny.^[8]

Měnová reforma byla provedena mezi 25. únorem a 9. březnem 1919, poté byly všechny hodnoty poštovních známek v oběhu uváděny v československých haléřích bez přetisků, tato událost se projevila pouze v účetních knihách pošt.^[8]

Autorem první poštovní známky Československa mohl být i další československý výtvarník a rytec Jindřich Jindra Schmidt (1897–1984). Skica poštovní známky na stejné téma „Hradčany“, kterou vytvořil spolu s několika zaměstnanci tiskárny Politika, však byla doručena poštovnímu ministerstvu příliš pozdě a silně připomínala již existující projekt Alfonse Muchy.^[9] Podle filatelistického časopisu The Czechoslovak Specialist bylo poštovnímu oddělení doručeno celkem asi deset různých projektů.^[4]

Byly vydány dvě různé série, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii (typy A, B) je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii (typy C, D, E) je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.^[4]

Od 18. prosince a několik dalších dní se čerstvě vytištěné poštovní známky prodávaly pouze v Praze. Filatelistické okénko na hlavní poště bylo v těchto dnech dokonce nuceno omezit prodej na 10 kusů od každé nominální hodnoty na osobu. Po 20. prosinci byly výtisky Hradčan prodávány také mimo hlavní město.^[8]

Zhruba měsíc a půl po zahájení prodeje byly Hradčany používány k frankování poštovní korespondence poměrně zřídka, protože byly stále v oběhu poštovní známky Rakouska a Maďarska (částečně s různými poloúředními místními a soukromými přetisky názvu nového státu). Zásoby těchto známek ještě nebyly vyčerpány, takže prosincová a lednová použití Hradčan v zimě 1918/1919 jsou vzácná.^[8] Všechny známky Rakousko-Uherska platily do 28. února 1919.^[10] Následně byly na popud Jaroslava Lešetického opatřeny přetiskem a používány ještě rok.^[10]

Hradčany byly vyrobeny (původně bez perforace) na papíře bez vodoznaku v arších po 100 kusech knihtiskem.^[11]

Protože až do prosince 1918 nebyly na československém území nikdy tištěny poštovní známky (příslušné tiskárny Rakouska-Uherska byly ve Vídni a Budapešti), byla to pro Ministerstvo pošty a telegrafu i pro společnost Česká grafická unie první taková zkušenost.^[8]

V důsledku toho proces probíhal s četnými výrobními režiemi (například s předčasnými opravami a výměnami tiskových desek) a vedl k velkému množství druhů v oběhu – barev, typů perforace, defektů desek apod.^[5][6]

Dohled nad výrobou měl Jaroslav Lešetický,^[5] zaměstnanec ministerstva pošt a telegrafů, sám zanícený filatelista.^[10] Některé vzorky typografických vad, místo aby byly zničeny, byly zaměstnanci odcizeny – svůj vliv zde uplatnil i Jaroslav Šula, předseda spolku filatelistů^[12] – a za účelem dalšího prodeje skončily u prodejců známek. Údajně takto Lešetický vynesl přes 3 tuny materiálu.

V době zahájení tiskových náběhů tiskárna neměla děrovací stroje (ty začaly být k dispozici tiskařům až po několika měsících a různé modely), a tak bylo rozhodnuto uvést do oběhu poštovní známky bez perforace. Řada velkých soukromých společností s velkým objemem obchodní korespondence (převážně banky) získala od úřadů povolení k samostatnému perforování známek. Některé místní pošty si navíc vyráběly vlastní perforaci a/nebo děrování archů pocházejících z Prahy.^[6]

Dohromady to vedlo k široké škále různých, včetně kombinovaných, perforací série Hradčany. Po příchodu příslušných strojů do tiskárny se značková perforace začala dělit na „oficiální“ a „neoficiální“. Specializovaný katalog československých známek Pofis identifikuje sedm oficiálních typů zoubkování a množství neoficiálních.^[9][13]

Teprve v polovině roku 1919 začala pošta vydávat další nominální hodnoty – 10, 20 a 30 haléřů – zpočátku s perforací. Ale i v tomto případě se ukázalo, že část nákladu se dostala do prodeje neperforovaná (Mezi sběrateli jsou v současnosti (2020) vzácné).^[6]

Existuje i množství neoficiálních soukromých zoubkování (vesměs řádkové jiných rozměrů než oficiální), průpichů a průseků.

Celkem existuje 26 základních známek s dvaceti nominálními hodnotami. Všechny existují jak nezoubkované (z nich však tři nebyly oficiálně v oběhu), tak zoubkované. Katalog československých známek^[14] uvádí pro základní barvy známek řady Hradčany různých nominálních hodnot následující barvy a typy:

Č. Pofis[14] Nominální hodnota Obrázek Barva Typ 1 1 hnědá C 2 3 červenofialová A 3 5 světle zelená (někdy i tmavě) A 4 5 modrozelená (někdy i tmavě) E 5 10 červená (někdy i tmavě) A 6 10 zelená (pouze zoubkovaná) E 7 15 oranžovočervená (někdy i hnědočervená či červenohnědá) E 8 20 modrozelená A 9 20 karmínovočervená (pouze zoubkovaná) E 10 25 modrá (někdy i světle) A 11 25 fialová (někdy i černofialová) E 12 30 žlutoolivová A 13 30 světle červenofialová (pouze zoubkovaná) E

Č. Pofis Nominální hodnota Obrázek Barva Typ 14 40 hnědooranžová A 15 50 fialová C 16 50 modrá E 17 60 žlutooranžová (někdy červenooranžová) D 18 75 šedozelená E 19 80 olivovozelená D 20 100 hnědá B 21 120 šedá (někdy světle či stříbřitě) E 22 200 ultramarinová (někdy fialovomodrá) B 23 300 zelenošedá D 24 400 modrofialová B 25 500 červenohnědá E 26 1000 červenofialová (někdy modrofialová) D

Při tisku byl problém s nedodržením barevných standardů – v důsledku toho lze téměř každou šarži známek rozlišit okem již podle barvy, i bez ohledu na jiné charakteristiky.^[6]

Za krátkou dobu svého vydávání (přibližně 2,5 roku) však Hradčany prošly znatelným vývojem. Podle znaků nápisů a středové části návrhu známek rozlišují filatelisté obvykle pět základních typů této řady – A, B, C, D a E (případně I, II, III, IV a V). Každý z těchto typů obsahuje variety.^[6] Chronologicky byly známky série Hradčany vydány nikoli ve vzestupném pořadí nominálních hodnot, ale na přeskáčku. Kvůli tomu například katalog Scott považuje první známku Československa za tříhaléřovou (Sc #1, Pofis #2), ačkoliv vyšla až 21. prosince 1918, oproti tomu pětihaléřová (Sc #2, Pofis #3) a desetihaléřová (Sc #3, Pofis #5) o tři dny dříve, 18. prosince.^[11] Nejmladší známka nominální hodnoty 30 haléřů typu E (Pofis #13), byla vydána až 12. dubna 1920.^[15]

• 
  Typ A, malý bílý nápis na barevném podkladě i po stranách, hodnoty 3, 5 10, 20, 25, 30 a 40
• 
  Typ B, malý barevný nápis na bílém podkladě i po stranách, hodnoty 100, 200 a 400
• 
  Typ C, velký bílý nápis na barevném podkladě, hodnoty 1 a 50
• 
  Typ D, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez slunce, hodnoty 60, 80, 300 a 1000
• 
  Typ E, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez keře a slunce, větší sv. Mikuláš, hodnoty 5, 10, 15, 20, 25, 30, 50, 75, 120, 500
• 
  Panorama Hradčan v reálu

Hradčany byly staženy z oběhu 30. dubna 1921^[14] (zbytek jejich nákladu s dodatečnými přetisky však platil až do roku 1928, viz níže). Jednotlivých hodnot bylo vydáno od 447 tisíc (1000 h) po cca 170 milionů kusů (10 h červená).^[14] Celkový náklad všech oficiálních známek edice byl podle československého katalogu Pofis &0000001060816000.0000001 060 816 000.^[14][13] Tím se Hradčany staly nejrozšířenějším a nejznámějším Muchovým uměleckým dílem na světě.^[9]

Mezi sběrateli je většina běžných známek bez větší hodnoty, u nezoubkovaných je nejdražší nejméně vydávaná 1000 haléřová.^[14] Dražší jsou pak různé barevné odchylky, některá zoubkování, chybotisky atp.

V letech 1918–1928 byla série přetištěna pro různé účely, existují čtyři druhy úředních přetisků.^[6]

1. Existují téměř všechny hodnoty s přetiskem VZOREC, které byly určeny pro ústředí Světové poštovní unie (UPU) v Bernu. Jsou však dostupné i mezi filatelisty.
2. V únoru 1920, aby byla zajištěna normální poštovní komunikace v oblastech plebiscitu o státním vlastnictví oblasti východního (Těšínského) Slezska, sporného území mezi Polskem a Československem, byly známky přetištěny nápisem SO 1920 (zkratka pro Silesie Orientale).^[10] Existují čtyři druhy takových přetisků, včetně červeného.^[15] Kvůli narůstajícímu mezietnickému napětí bylo později rozhodnuto opustit myšlenku plebiscitu, v červenci se strany obrátily na velmoci a rozhodnutím konference ve Spa došlo v témže měsíci k rozdělení regionu mezi ČSR a Polskem v poměru přibližně 60:40.^[16] Přetištěné známky byly v oběhu v plebiscitních oblastech až do srpna 1920.^[15]
3. V témže roce byly vysoké nominální hodnoty série přetištěny pro leteckou poštu a staly se tak prvními leteckými známkami v Československu. Známé jsou tmavě modré, červené a zelené přetisky letadla v hodnotách 14 Kč na známce 200 haléřů, 24 korun na známce 500 a 28 korun na nominální hodnotě 1000 haléřů.^[11]
4. V letech 1920 až 1927 se nepoužité kusy série Hradčany dočkaly „druhého života“: pomocí přetisků nových nominálních hodnot a slova Doplatit byly přeměněny na doplatní známky (na doplacení nedostatečně ofrankovaných zásilek). Z oběhu byly staženy v srpnu 1928.^[15]

Kromě těchto oficiálních přetisků je také známo několik místních i soukromých, zejména dobročinné přítisky ve prospěch Československého červeného kříže.^[15]

Všechny výše uvedené přetisky existují jak ve dvojité a převrácené podobě, tak i diagonálně.^[14] Katalogy varují před kvalitními padělky.^[11][14]

• 
  Přetisk VZOREC
• 
  Přetisk SO 1920
• 
  Přetisk pro leteckou poštu
• 
  Přetisk DOPLATIT
• 
  Přetisk pro červený kříž

Vydání série Hradčany je pravidelně oslavováno jako významná událost a památné datum. V prvních poválečných letech bylo datum uvedení těchto známek do oběhu – 18. prosinec – oficiálně stanoveno jako Den československé poštovní známky.^[18]

K tomuto výročí československá pošta v letech 1965–1992 každoročně vydávala příležitostná razítka a známky, které byly obvykle věnovány historii pošty, různým známkám první série a jejich tvůrcům – umělcům a rytcům.^[18][19]

Muchovy Hradčany vyšly v Československu ještě na pěti dalších známkách, vždy po deseti letech ke dni československé poštovní známky:

• V roce 1948 vyšel pamětní aršík se zobrazením Hradčan.^[17]
• V roce 1958 vyšla známka s částečným vyobrazením Hradčan.^[20]
• V roce 1968 vyšla známka se dvěma obrázky Hradčan.^[21]
• V roce 1978 vyšla známka s Alfonsem Muchou a Hradčany.^[22]
• V roce 1988 vyšel aršík s Alfonsem Muchou a Hradčany.^[23]

Kromě toho existuje několik dalších známek s motivem Hradčan od jiných tvůrců.

V České republice vyšla v roce 2018 známka s původní kresbou Hradčan, doplněná o hodnotu „A“ a zemi původu,^[24] v roce 2020 pak další, s hodnotou „B“.^[25]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Градчаны (серия марок) na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradčany na Wikimedia Commons
• Hradčany na Stampworld.com
• Philashop.cz – stránky věnované Hradčanům