Hřib Le Galové
- Článek
- Diskuse
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
![]() | |
---|---|
![]() Hřib Le Galové | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Rubroboletus) |
Binomické jméno | |
Rubroboletus legaliae (Pilát et Dermek) Della Maggiora et Trassin 2015 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae, (Pilát et Dermek) Della Maggiora et Trassin 2015) je vzácná jedovatá[1] houba z čeledi hřibovitých, dříve řazená do sekce Luridi rodu Boletus. Popsán byl českým mykologem Albertem Pilátem v roce 1968 a pojmenován po francouzské mykoložce Marcelle Le Gal (1895–1979). Patří k barevně i tvarově nejvariabilnějším hřibům České republiky.
Tomuto druhu se věnovala francouzská mykoložka Marcelle Le Galová, v roce 1948 jej vyobrazila a popsala jako houbu totožnou s Boletus lupinus sensu Bres. non Fr..[1] Boletus lupinus ve smyslu Friesově je houbou odlišnou, dnes česky nazývanou hřib vlčí (výskyt tohoto druhu na území České republiky a bývalého Československa není znám).[1] Český mykolog Albert Pilát popsal tuto houbu nejdříve jako varietu hřibu purpurového – Boletus purpurový var. le-galiae (roku 1959), teprve později jako samostatný druh Boletus le-galiae – hřib Le Galové. Tento název publikoval v roce 1968 ve francouzském sborníku Revue de Mycologie; s ohledem na aktuální taxonomická pravidla je však považován za formálně neplatný, protože necituje typovou položku (exsikát). Tento nedostatek Pilát napravil roku 1969 v publikaci Houby Československa ve svém životním prostředí, kde uvádí typus PR 647975, Lysá n. L. IX. 1949, leg. Lukavec. V roce 2014 byl čínskými mykology na základě biomolekulárních analýz v souvislosti s popisem nového druhu Rubroboletus latisporus vytvořen rod Rubroboletus, do nějž čínští mykologové přesunuli některé příbuzné druhy z rodu Boletus. Jedním z příbuzných druhů, kterým se ale nevěnovali, byl hřib Le Galové. Ten do rodu Rubroboletus přesunul Michal Mikšík publikací kombinace Rubroboletus legalie 2014. Jako basionym ale citoval neplatný Pilátův název z roku 1968 (nikoli platný z roku 1969) a tudíž je tato kombinace považovaná za formálně neplatnou (comb. inval.).[7]
Klobouk má v průměru 60–140 (180) mm. Jeho povrch je původně špinavě bělavý či našedlý, později na temeni nahnědlý (barva bílé kávy). Ve stáří a obzvlášť následkem deštivého počasí může být povrchová vrstva smyta, v důsledku čehož je patrná narůžovělá, růžová až téměř červená barva. Ve stáří může být povrch rozpraskaný.[10]
Rourky jsou před rozvitím jasně žluté, ve stáří žlutoolivové. Póry mají do rozvití žlutou barvu, poté červenají – mohou být jasně červené až oranžově červené, později blednou. Po otlaku modrají.[10]
Třeň bývá oranžově žlutý, na bázi růžový až červený, horní polovinu obvykle kryje červená síťka, která může přecházet až do spodní části, případně být redukovaná. Po otlačení povrch třeně modrá.[10]
Dužnina je bledá až světle žlutá, po nakrojení či poškození modrá. Při zasychání je cítit po Maggi[10]
Hřib Le Galové je poměrně vzácný teplomilný druh. Vyskytuje se v listnatých lesích teplých oblastí a na hrázích rybníků. Vázaný je obvykle na duby.[10] Pilát jej řadil do druhů xerotermních dubohabrových hájů na vápencích.[4]
Roste v Evropě, k zemím s výskytem tohoto druhu patří Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.[11]
V České republice se vyskytuje v Polabí, okolí Brna, na Vizovické vrchovině a na Břeclavsku.[12]
V rámci chráněných území České republiky byly publikované nálezy hřibu Le Galové mimo jiné z následujících lokalit:
Vlivem barevné variability související s počasím se může vzhled blížit několika dalším hřibům. Plodnice s červeným třeněm a světlým kloboukem se vzhledově blíží příbuzným druhům jako:[10]
Forma se světlejším zbarvením a žlutými póry hřib Le Galové Špinarův (někdy klasifikována jako samostatný druh – hřib Špinarův) může připomínat hřib královský (který však při poškození nemodrá), případně hřib růžovník (jehož póry ale nemají červenou či načervenalou barvu).
Hřib Le Galové je veden v Červeném seznamu hub České republiky jako zranitelný druh.[12] Neměl by se proto sbírat.[10] Většina českých lokalit leží mimo chráněná území.[12]
Hřibovité | |
---|---|
Hřib (Aureoboletus) | Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný |
Hřib (Boletus) | |
Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus) | |
Hřib (Butyriboletus) | |
Hřib (Caloboletus) | |
Hřib (Cyanoboletus) | Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý |
Hřib (Hemileccinum) | |
Hřib (Hortiboletus) | Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový |
Hřib (Imleria) | |
Hřib (Imperator) | |
Hřib (Neoboletus) | |
Hřib (Pseudoboletus) | |
Hřib (Rheubarbariboletus) | |
Hřib (Rubroboletus) | Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí |
Hřib (Suillellus) | Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný |
Hřib (Tylopilus) | |
Hřib (Xerocomus) | |
Hřib (Xerocomellus) | Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý |
Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum) | Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový |
Další rody |
Identifikátory taxonu | |
---|---|
Rubroboletus legaliae | |
Boletus legaliae |