Gruzínské království

Z arabského vlivu se Ibérie, přímá předchůdkyně Gruzie, vymanila až na počátku 9. století, když eristavi Ašot I. z jihozápadogruzínského rodu knížat Bagrationů využil oslabení chalífátu. V bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovil nezávislou moc a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii nad iberským knížectvím, opět pod patronátem Byzance.

Sumbatův nástupce Ardanase IV. pak formálně ještě jako byzantský vazal přijal v roce 888 po více než třísetleté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako kníže Ibérie, ale jako „Král Ibérů“. O několik let později nástupce Bagrat III. dokázal kolem let 1001–1010 sjednotit okolní rozdrobená knížectví v Gruzii pod jedinou vládu a položil tak základ existence Gruzínského království.

Období vlády Bagrationů od konce 11. století do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. V roce 1122 bylo hlavní město přesunuto z Kutaisi do Tbilisi.

Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století po smrti krále Jiřího VIII. dochází v roce 1466, také kvůli jeho třem synům, k fragmentaci Gruzínského království: etablují se tři hlavní království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverénních knížectví (jako abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná či polosamostatná gruzínská panství.

Království Kachetie již v roce 1587 uznalo ruskou suverenitu nad oblastí.

Území bývalého gruzínského království bylo opětovně, i když jen částečně sjednoceno, když v roce 1762 spojil sousední království Kartli a Kachetie Iraklij II., který byl králem obou již před spojením. Království Kartli-Kacheti zaniklo v roce 1801, kdy bylo připojeno k ruskému impériu. Jednalo se tak o nástupce středověkého gruzínského království, proto bývají jeho králové označováni jako gruzínští králové, i když vládli jen východní polovině bývalého jednotného království.

Kartli-Kacheti však nebylo jediné bagrationovské království, které bylo nástupcem jednotné Gruzie. Dalším bylo království Imeretie, které si ze všech gruzínských státečků uchovalo nejdéle svou samostatnost (i když jen formální), a to do roku 1810, kdy byl nominální vlády zbaven král Šalomoun II., a celá Gruzie se tak stala ruskou.

• znak:
• 
  Gruzínské království ve Vakhuštiho atlase kolem roku 1745
• 
  tzv. „Gruzínské království pod chánem“ v Grünenbergově heraldickém sborníku z roku 1480

• vlajky Gruzie:
• 
  4. století–1121
  gruzínské labarum
• 
  1008–1490
  vlajka království z obchodních map
• 
  1008–1490
  jiná varianta z obchodních map
• 
  vlajka krále Davida IV.
• 
  vlajka královny Tamary
• 
  vlajka města Fasis (1320–1321)

Dějiny Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kura-arakská kultura Trialetská kultura Kolchidská kultura Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida Ibérské království Lazika Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví Argvetie Heretie Tbiliský emirát Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abchazské království Tao-Klardžetie Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království Kachetské království Imeretské království Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie Tbiliská gubernie Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika Invaze Rudé armády do Gruzie Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie
z • d • e

Dynastie Bagration

• Ardanase II. – (888–923) – král Ibérů
• Bagrat III. – (1008–1014) – jeho potomek, sjednotitel Gruzie
• Jiří I. – (1014–1027)
• Bagrat IV. – (1027–1072)
• Jiří II. – (1072–1089)
• David IV. Stavitel – (1089–1125), nazývaný „Stavitel“
• Dimitrij I. – (1125–1155), první vláda
• David V. – (1155), vládl pouze 6 měsíců
• Dimitrij I. – (1155–1156), druhá vláda
• Jiří III. – (1156–1184)
• Tamara Gruzínská – (1184–1213), první žena vládnoucí Gruzii, dcera Jiřího III.
• Jiří IV. – (1213–1223)
• Rusudan Gruzínská – (1223–1245), sestra Jiřího IV.
• David VI. – (1245–1259)
• David VII. – (1259–1270)
• Dimitrij II. – (1270–1289)
• Vachtang II. – (1289–1292)
• David VIII. – (1293–1311)
• Vachtang III. (1298–1308)
• Jiří V. – (1297–1298), první vláda
• Jiří VI. – (1310–1314)
• Jiří V. – (1314–1346), druhá vláda
• David IX. – (1346–1360)
• Bagrat V. – (1327–1372)
• Jiří VII. – (1395–1405)
• Konstantin I. (1405–1411)
• Alexandr I. – (1411–1443)
• Vachtang IV. – (1443–1446)
• Jiří VIII. – (1446–1466), za jeho a vlády synů se království rozpadlo

• Bagrat VI. – (1465–1478), také král Imereti, syn Konstantina I.
• Alexandr II. – (1478), také král Imereti jeho syn
• Konstantin II. (1478–1505), zároveň král Kartli

• Konstantin II. – (1478–1505), král celé Gruzie
• David X. – (1505–1525)
• Jiří IX. – (1525–1527)
• Luarsab I. – (1527–1556)
• Šimon I. – (1556–1569), první vláda
• David XI. – (1569–1578)
• Šimon I. – (1578–1599), druhá vláda
• Jiří X. – (1599–1606)
• Luarsab II. – (1606–1615)
• Bagrat VII. – (1615–1619)
• Šimon II. – (1619–1625)
• Teimuraz I. – (1625–1633)
• Rostom Kartli – (1633–1658)
• Vachtang VI. – (1658–1675)
• Jiří XI. – (1676–1688)
• Iraklij I. – (1688–1703)
• Teimuraz II. – (1744–1762)

• Jiří I. – (1465–1476), předtím král celé Gruzie
• Alexandr I. – (1476–1511)
• Jiří II. – (1511–1513)
• Levan Kachetijský – (1518/1520–1574)
• Alexandr II. – (1574–1605)
• Konstantin I. – (1605)
• Teimuraz I. – (1605–1648)
• Archil – (1664–1675)
• Iraklij I. – (1675–1676 a 1703–1709)
• David II. – (1709–1722)
• Konstantin II. – (1722–1732)
• Teimuraz II. – (1732–1744)

• Bagrat VI. – (1463–1478), král celé Gruzie (pouze 1478), syn Konstantina I.
• Alexandr II. – (1483–1510), král celé Gruzie (pouze 1478)
• Bagrat III. – (1510–1565)
• Jiří II. – (1565–1585)
• Levan Imeretský – (1585–1588)
• Rostom Imeretský – (1585–1588), první vláda
• Bagrat IV. – (1588–1590)
• Rostom Imeretský – (1590–1605), druhá vláda
• Jiří III. – (1605–1639)
• Alexandr III. – (1639–1660)
• Bagrat V. – (1660–1661, 1663–1668, 1669–1678, 1679–1681)
• Vachtang Tchutchunašvili – (1660–1661, 1668), nebyl Bagration
• Archil – (1661–1663, 1678–1679, 1690–1691, 1695–1696)
• Dimitrij – (1663–1664), nebyl Bagration
• Jiří IV. – (1681–1683), nebyl Bagration
• Alexandr IV. – (1683–1690, 1691–1695)
• Šimon I. – (1699–1701)
• Jiří IV. – (1696–1698), nebyl Bagration
• Mamia – (1701, 1711, 1713), nebyl Bagration
• Jiří VI. – (1702–1707), nebyl Bagration
• Jiří VII. – (1707–1711, 1712–1713, 1713–1716, 1719–1720)
• Jiří VIII. – (1716, 1720), nebyl Bagration
• Alexandr V. – (1720–1741, 1742–1752)
• Jiří IX. – (1741)
• Šalomoun I. – (1752–1766 a 1768–1784)
• Jiří XII. – (1798–1784)
• David II. – (1784–1789)
• Šalomoun II. – (1789–1810)

• Teimuraz II. – (1732–1762), formálně král každého království zvlášť a ne ve stejnou dobu
• Iraklij II. – (1762–1798), spojil obě království
• Jiří XII. – (1798–1800)
• David – (1800–1801)

Rodokmen je pro lepší přehlednost potřeba zvětšit.

• Gruzie
• Dynastie Bagration
• Seznam gruzínských králů
• Následnictví gruzínského trůnu
• Dějiny Gruzie
• Kavkazská Ibérie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gruzínské království na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.