Glaserovo párování

Při Eglintonově reakci se spojují dva koncové alkyny za přítomnosti měďnaté soli, například octanu měďnatého.^[3]

${\displaystyle {\ce {2R-\!{\equiv }\!-H->[{\ce {Cu(OAc)2}}][{\ce {pyridin}}]R-\!{\equiv }\!-\!{\equiv }\!-R}}}$

Oxidační párování alkynů bylo použito v rámci příprav řady antibiotik. Stechiometrii lze zjednodušeně znázornit takto:^[4]

Meziprodukty Eglintonových reakcí jsou měďné komplexy alkynů.

Tento postup byl například zahrnut do syntézy cyklooktadekanonaenu^[5] a také difenyldiacetylenu z fenylacetylenu.^[6]

Hayovo párování je variantou Glaserova párování, kdy se k aktivaci alkynů používá komplex TMEDA a chloridu měďného. Stechiometrickým oxidačním činidlem je zde kyslík namísto měďnaté soli u Eglintonovy varianty.^[7]

Z trimethylsilylacetylenu takto vzniká derivát butadiynu.^[8]

V roce 1882 Adolf von Baeyer použil Glaserovu reakci 1,4-bis(2-nitrofenyl)butadiynu k přípravě indiga.^[9][10]

Krátce poté Baeyer popsal jiný způsob přípravy indiga, nyní nazývaný Baeyerova–Drewsonova syntéza indiga.

• Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování - další párování alkynů katalyzované měďnými solemi
• Sonogaširova reakce - párování alkynů s aryl- nebo vinylhalogenidy katalyzované Pd/Cu
• Castrovo–Stephensovo párování - křížové párování acetylidu měďného a arylhalogenidů
• Fritschův–Buttenbergův–Wiechellův přesmyk - touto reakcí také mohou vznikat diyny.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Glaserovo párování na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glaser coupling na anglické Wikipedii.