Gabriel Bonnot de Mably

Byl bratrem Condillaca.^[2] Vynikal hlubokou věrností svým zásadám. Raději odmítl své zvolení do Akademie věd, než aby pochleboval kardinálu Richelieu. Odmítavou odpověď dal i na pozvání, aby přednášel korunnímu princi^[1]

Podobně jako Rousseau a Morelly, představuje i Mably demokratické křídlo francouzského osvícenství.^[3] Předložil rovnostářský program zmírnění majetkové nerovnosti. Uznával právo lidu na revoluci, pokud je lid přesvědčen, že se podřizuje nespravedlivým či nerozumným zákonům.

Mably se stal vzorem pro legislativu francouzské revoluce.^[4]

• Lettres à Madame la marquise de P… sur l'Opéra, 1741
• Observations sur les Grecs, 1749
• Observation sur les Romains, 1751
• Entretiens de Phocion sur le rapport de la morale et de la politique, 1763
• Observations sur l’histoire de France, 1765
• De l’étude de l’histoire, 1778
• Des droits et des devoirs des citoyens, 1789
• Abrégé des révolutions de l’ancien gouvernement français, 1800
• De la nécessité d’un culte public, 1801

• ALEXANDROV, Georgij; BYCHOVSKIJ, Bernard; JUDIN, Pavel, Mark Mitin (red.), 1952. Dějiny filosofie. Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. 1., autoris. vyd. Svazek II "Filosofie XV.—XVIII. století". Praha: Svoboda. 518, [4] s. Kapitola „Francouzský materialismus XVIII. stol.“, s. 378–490. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriel Bonnot de Mably
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriel Bonnot de Mably na Wikimedia Commons
• Osoba Gabriel Bonnot de Mably ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.