Františkov (Kvilda)

část obce Kvilda v okrese Prachatice

Františkov (německy Franzensthal) je samota, část obce Kvildaokrese Prachatice. Nachází se v údolí řeky Teplé Vltavy asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Kvildy. Prochází tudy silnice II/167. Františkov leží v katastrálním území Kvilda o výměře 31,32 km².[3]

Františkov
Panský dům (Františkov 85)
Panský dům (Františkov 85)
Lokalita
Charaktersamota
ObecKvilda
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 (2021)[1]
Katastrální územíKvilda (31,32 km²)
Nadmořská výška964 m n. m.
PSČ385 01
Počet domů2 (2011)[2]
Františkov
Františkov
Další údaje
Kód části obce415570
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní osada se nacházela z jedné poloviny v katastru obce Nové Hutě a druhá polovina Františkova spadá do obce Kvilda. První sklárna zde vznikla v polovině 18. století. Tato sklárna se nazývala podle blízkého skalního útvaru U Pivního hrnce.[4] V polovině 19. století zde Franz Thun nechal pro skláře postavit domky. Nová osada byla podle něj nazvána Františkov. Sklárna zanikla v roce 1887 a některý ze sklářů složil píseň Lied von der Biertopfnot.[5] V roce 1895 zde Jakub Kraus vybudoval papírnu a dvě vodní elektrárny. Jedna z nich je stále funkční.[4] Papírna byla uzavřena v roce 1930. V roce 1939 byl majetek arizován a následně jej za výhodnou cenu získal říšský Němec Oskar Knäbel. Původní majitelé židé Jakub Kraus a Norbert Schneider zemřeli ve vyhlazovacích táborech. Norbert zemřel v táboře Zamość v Polsku a Jacob Kraus v Osvětimi. Za druhé světové války v bývalé papírně vznikl závod, kde se vyráběly součásti proudových stíhacích letadel Messerschmitt 262A. Objekt továrny byl v roce 1959 odstřelen Československou lidovou armádou.

Pamětihodnosti

V katastru Františkova se nachází u silnice Kvilda – Borová Lada, několik desítek metrů od dřevěného mostku přes Teplou Vltavu (asi 210 metrů vzdušnou čarou západně od skalního útvaru zvaného Pivní hrnec), i nenápadný pomník králům Šumavy. Ten je věnován šumavským převaděčům, kteří působili v hraničním pásmu ve čtyřicátých až padesátých letech 20. století a pomáhali zde (s nasazením vlastních životů) českým občanům při přechodu přes uzavřenou československou hranici.

Odkazy

Reference

Externí odkazy