František Pavelka

Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Otec Antonín byl poštovním doručovatelem, matka Julie rozená Hergoutová byla v domácnosti. František byl prostředním ze tří dětí. Již od mládí byl členem Sokola.^[2]

V Břeclavi vychodil obecnou školu a nastoupil na gymnázium. To ale, z důvodu obsazení pohraničí Němci, dostudoval v Hodoníně. Poté se v roce 1939 zapsal na filozofickou fakultu Masarykovy univerzity do Brna.^{[p 1]} Kvůli uzavření vysokých škol (listopad 1939) nedostudoval, nastoupil na poště v Brně a poté jako telegrafní dělník u stavebního úřadu v Brně. Záhy se zapojil do ilegální práce proti německým okupantům.^[2]

Dne 31. března 1940^{[p 2]} byl nucen uprchnout, neboť mu hrozilo zatčení pro odbojovou činnost. Přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie. Dne 6. května 1940 byl prezentován v Agde do československého zahraničního vojska a zařazen ke 3. rotě 2. pěšího pluku. Účastnil se bojů na frontě, ale po pádu Francie odjel lodním transportem^[2] do Anglie.

V Anglii byl znovu zařazen k 2. pěšímu pluku do spojovací čety.^{[p 3]} V roce 1941 absolvoval školu pro důstojníky a 17. července 1941 byl, již v hodnosti svobodníka aspiranta zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 17. července 1941 do 28. září 1941 absolvoval kurz útočného boje (ve Skotsku), výcvik v seskoku padákem (parakurz), intenzivní školení v radiotelegrafii (speciální kurz radiotelegrafie) a školení v odbornostech nutných pro plnění sabotážních úkolů (základní sabotážní kurz).^[2]

Jednalo se o prvního československého výsadkáře vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Během plánovaného letu v noci z 3. na 4. října 1941 byl Pavelka přepraven letounem Whitley z anglického letiště Tangmere na území Protektorátu. Tento let trval 11,5 hodiny (byl to historicky nejdelší let Whitleye).

Avšak vinou navigační chyby byl vysazen poblíž osady Koudelov u Čáslavi, namísto u cca 35 km vzdálených Nasavrk, kde ho čekala tamní odbojová skupina PVVZ, kterou vedl místní poštmistr Václav Doležal. František Pavelka měl splnit následující úkoly: předat ilegální organizaci na území protektorátu poselství exilového prezidenta Dr. Edvarda Beneše a ministra národní obrany exilové vlády generála Sergeje Ingra, jakož i radiomateriál (náhradní krystaly do radiostanic) a šifrovací klíč. Zároveň měl být k dispozici ilegální odbojové organizaci a zúročit tak zkušenosti nabyté v britských kurzech.^[2]

Po určitých obtížích se Pavelkovi podařilo navázat kontakt s odbojem a přesunout se nejprve do Chrudimi a poté (za pomoci Rudolfa Michálka) do Prahy. Dne 6. října 1941 v Riegrových sadech^{[p 4]} v Praze na Vinohradech se Pavelka setkal s představitelem PVVZ Ing. Josefem Friedlem, který Pavelkovi zprostředkoval kontakt s odbojářem JUDr. Karlem Bondym.^[2]

Setkání členů PVVZ JUDr. Karla Bondyho a Ing. Josefa Friedla s Pavelkou proběhlo 6. října 1941 a pak nejméně ještě jedenkrát po tomto datu v restauraci Akropolis.^{[p 5]} Na schůzkách byla projednávána odbojová spolupráce.^[1] Setkáním s Friedlem, Bondym a pravděpodobně i s plukovníkem Josefem Churavým (ON) se Pavelka napojil na civilní i vojenskou složku ÚVODu, ale to již v době, kdy tyto složky byly v procesu destrukce způsobené zatýkáním jejich členů gestapem.^[2]

V Praze obdržel Pavelka od odbojářů falešné doklady (na jméno Petr Soukup) a nějaký čas se skrýval.

Jedním z míst, kde našel Pavelka v říjnu 1941 na doporučení JUDr. Karla Bondyho úkryt, byl byt Marie Rosenbachové na adrese Chvalova 1202/8, 130 00 Praha – Žižkov.^{[1][p 6]} Dne 21. října 1941 se zde Pavelku pokusilo gestapo zatknout, ale v bytě jej nezastihlo.^[1]

Dalším z míst, kde se Pavelka v Praze ukrýval (v době od 10. října 1941 až do svého zatčení 25. října 1941) byl byt jeho sestřenice Anny Maršálkové na adrese Pod hliništěm 729/17, 182 00 Praha – Kobylisy.^{[1][p 7]}

Na konci října 1941 se několik dní Pavelka ukrýval v bytě paní Paulíčkové na adrese Kamenická 622/46, 170 00 Praha – Holešovice (německy: Steinmetzstrasse). V důsledku prozrazení (rozkrytí) celé odbojové sítě byl v tomto bytě 25. října 1941 zhruba ve 4.00 hodiny ráno zatčen gestapem. ^[1]

Ještě téhož dne (25. října 1941) byl podroben Pavelka výslechu v Petschkově paláci, poté byl převezen na Pankrác.^[1] Následně byl vyslýchán (mimo jiné i tlumočníkem gestapa Josefem Chalupským)^[2] a mučen. Choval se velmi statečně a nejspíše neprozradil žádné zásadní údaje o svém výcviku ve Velké Británii, ani neposkytl gestapu informace o lidech, kteří jej po seskoku ubytovali.^[1] Od konce října 1941 do 5. srpna 1942 byl Pavelka vězněn v pankrácké věznici.^[1] Dne 5. srpna 1942 byl předán lidovému soudu v Berlíně a za čtrnáct dní (19. srpna 1942) odsouzen k trestu smrti. Mezi tím byl 28. října 1942 v Londýně povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. Dne 11. ledna 1943 byl v Berlíně Plötzensee popraven stětím gilotinou. Jednalo se o jediného československého výsadkáře-odbojáře, který byl popraven v Berlíně.

Po jeho smrti byl popel rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Rodinu Františka Pavelky poté vyzvaly německé úřady k úhradě nákladů na popravu, které činily 4 318 říšských marek.^[1]

Dne 1. prosince 1945 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty in memoriam a dne 17. července 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam. Symbolicky je pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Brně-Židenicích.^[3]

• 1942 – Československý válečný kříž 1939
• 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• 1945 – druhý Československý válečný kříž 1939
• 1945 – třetí Československý válečný kříž 1939
• 2017 – Kříž obrany státu ministra obrany České republiky (Praha, Vítkov, 8.5.2017)

• REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 

• Josef Friedl

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pavelka na Wikimedia Commons
• (česky) Profil a fotografie na valka.cz
• (česky) Kmenový list
• (česky) Profil na webu Spolku pro vojenská pietní místa
• (česky) Krátký dokument o Františku Pavelkovi na České televizi (10. díl seriálu Heydrich - konečné řešení)