Femme fatale
Femme fatale ( [fam fatal]IPA francouzsky „osudová žena“) je přitažlivá žena, schopná svým šarmem okouzlit muže a podmanit si je. Není jen krásná, ale vyzařuje z ní moudrost, rozhodnost a nedostupnost. Své charisma umí využívat tak, aby se muž při ní cítil být králem i sluhou zároveň.Je ctižádostivá a nebojí se odejít, pokud někdo nerespektuje její hranice. Okolí se právě kvůli tomu může zdát chladná a nedosažitelná, ale přesto touží po osudové spřízněnosti.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Mata_Hari_Grietje_Zelle.jpg/220px-Mata_Hari_Grietje_Zelle.jpg)
Charakteristika
Femme fatale zkoušejí dosáhnout svých skrytých úmyslů užitím ženských úskoků, jako je krása, šarm a sexuální přitažlivost, přičemž všemi těmito atributy jsou dobře vybaveny. V některých situacích jich využívají více než své schopnosti lhaní nebo manipulace.
Tyto ženy se občas mohou stát i oběťmi, které se dostaly do bezvýchodné situace – viz například film Dáma ze Šanghaje z roku 1947 s Ritou Hayworthovou v hlavní roli.
Slavné femmes fatales
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Marilyn_Monroe%2C_Photoplay_1953.jpg/220px-Marilyn_Monroe%2C_Photoplay_1953.jpg)
V dějinách se setkáváme jak s řadou skutečných femmes fatales, tak i mnoha smyšlenými postavami tohoto druhu:
Mytické a literární postavy
Skutečné historické postavy
Homme fatal
Jako mužský ekvivalent může rovněž existovat homme fatal. Jako takové muže, kteří mají podobné vlastnosti, můžeme chápat například postavu Dona Juana, Heathcliffa z románu Na Větrné hůrce a většinu knižních hrdinů Lorda Byrona; dalšími takovými jsou Billy Budd, hrabě Drákula, Tadzio v románu Smrt v Benátkách, Harthouse v Těžkých časech od Charlese Dickense, dále například Georges Querelle v Querelle z Brestu od Jeana Geneta, postava Jamese Bonda od Iana Fleminga, Tom Ripley v románech Patricie Highsmithové[1] či Georges Duroy v románu Bel-Ami z roku 1885 od Guy de Maupassanta.