Drsnotělcovití
Drsnotělcovití (Echinorhinidae) je malá čeleď žraloků s jediným rodem Echinorhinus. Tato čeleď má pouze dva následující zástupce:[1]
 Drsnotělcovití | |
|---|---|
 Žralok trnitý (Echinorhinus brucus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | paryby (Chondrichthyes) |
| Nadřád | žraloci (Selachimorpha) |
| Řád | Echinorhiniformes |
| Čeleď | drsnotělcovití (Echinorhinidae) T. N. Gill, 1862 |
| Rod | Echinorhinus Blainville, 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tradičně jsou drsnotělcovití řazeni k ostrounům (Squaliformes).[2] Moderní výzkumy nicméně poukazují na unikátnost skupiny a zařazují jí spíše coby sesterskou skupinu k pilonosům (Pristiophoriformes) a polorejnokům (Squatiniformes).[3][4][5] V takovém případě by se jednalo spíše o řád Echinorhiniformes, který uznávají i moderní taxonomické zdroje jako Neslon (2016),[5] Ebert et al. (2021)[6] nebo WoRMS.[1]
Charakteristika
Tito žraloci mají dvě malé hřbetní ploutve bez trnů. Prsní ploutve jsou větší než druhá hřbetní ploutev. Zuby jsou v horní i spodní čelisti stejné. Poslední z pěti žaberních štěrbin je výrazně větší než první čtyři. Dorůstají do délky 2 metrů. Vyskytují se v Atlantském, Tichém a západní části Indického oceánu. Nejstarší fosilií druhy pochází již z období křídy.[5] Stanoviště drsnotělcových tvoří měkká dna moří mírného a tropického pásu.[6]
Odkazy
Reference
Literatura
- EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drsnotělcovití na Wikimedia Commons 
Taxon Echinorhinidae ve Wikidruzích
