Dobroutov

Název Dobroutov nejspíš vznikl přivlastňovacím jménem od osobního srbského jména Dobrút.^[4] V roce 1356 obec nesla název Dobrutow, 1547 Dobrautow, 1597 Daubrotow a roku 1654 Dobrautow.^[4]

První písemná zmínka pochází z listiny Čeňka z Lipé z roku 1356.^[5] Obec patřila po staletí až do roku 1850 pod polenské panství.^[5] V roce 1620 projížděl na Moravu tehdejší král Bedřich Falcký, jel po obchodní stezce tehdy zvané „Královská“, v jejíž stopách dnes stojí silnice z Polné do Třebíče.^[6] V západní části obce dříve stávala tvrz, kde se před dobyvačnými nájezdníky ukryl Jiří z Poděbrad.^[6] V 19. století byla ves třetím největším sídlem na Polensku, po Polné a Nížkově.^[5] V roce[1826 zřídili v Dobroutově školu, roku 1903 místní občané založili sbor dobrovolných hasičů. Mlýn zvaný „Krcálek“ tu pracoval od nepaměti až do roku 1960,^[5] kdy byl uzavřen. O mlýnu se traduje pověst spojená s hastrmanem.

Po druhé světové válce se tu usídlil rumunský prapor, který spolu s Rudou armádou osvobozoval kraj^[6] a který po svém odchodu v obci zanechal památný rumunský kříž.^[5] Po únoru 1948 se muselo několik selských rodin z vesnice vystěhovat na rozkaz akčního výboru KSČ.^[5] Roku 1958 místní založili Jednotné zemědělské družstvo, jenž se v roce 1974 sloučilo s polenským JZD Vysočina. K obci ještě nedávno náležely dva domy v osadě Lipině (č. p. 9, nesoucí původně č.p. 60 a zadní polovina domu 1), které nyní náleží ke katastrálnímu území Jamné u Jihlavy. V letech 2001–2002 byl v obci zaveden plyn.

Dobroutov se nachází v hlubokém údolí 5,5 km jižně od Záborné, 5 km jihozápadně od Janovic, 4,5 km severozápadně od Zhoře, 2 km severně od Lipiny a 3,5 km jižně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny, konkrétně jejího podcelku Havlíčkobrodské pahorkatiny, v jejímž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.^[7] Průměrná nadmořská výška činí 517 metrů.^[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 583 metrů leží východně od obce na okraji lesa Ochoz.^[9] Katastr obce zahrnuje největší lesní komplex na Polensku, Ochoz.^[5] Vsí se vine Zhořský potok, další potok, Ochozský, vytváří hranici mezi Dobroutovem a Zábornou. Na území obce se rozkládají čtyři rybníky, jeden z nich byl vybudován na návsi, další jsou v Ochozském lese, Horní Ochoz (též Prohled), Dolní Ochoz a Čihadlo. K obci náleží také hájenka v Ochozi čp. 74.^[5]

Stojí zde 82 obytných domů,^[5] 70 z nich je trvale obydleno, ostatní slouží k rekreačním účelům. Podle sčítání 1921 zde žilo v 81 domech 467 obyvatel, z nichž bylo 227 žen. 464 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 464 římských katolíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.^[10]

V letech 1869–1880 spadal Dobroutov pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), od roku 1961 patří pod okres Jihlava.^[12]

Dobroutov je členem Dobrovolného svazeku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Václav Vavroušek.

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím Jednota, hostinec a společenský sál. Sídlí zde truhláři, zedníci, tesaři, kovoobráběči a stavební firma. Okolní půdu obdělává 6 soukromých rolníků a zemědělské družstvo z Polné. Dále zde sídlí firmy STROM-SPECI, s.r.o. a DOBROSOL družstvo.^[13] Škola se tady provozovala do roku 1978, teď v ní sídlí obecní úřad. Obec se nachází podél silnice II. třídy č. 351.^[14] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Arnolec a Měřín.^[15] Do katastru obce zasahuje plocha sportovního letiště Zhoř u Polné.^[5]

Místní děti dojíždějí do základní školy v Polné.

K Dobroutovu se váže několik pověstí, jejichž zápis je uložen v archivu Klubu za historickou Polnou.^[5] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.^[16] Sbor dobrovolných hasičů Dobroutov má tři družstva – muži, ženy a děti.^[17] V bývalém lomu na okraji vsi, kde se těžil durbachit a v 18. století údajně grafit, se nalézá sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze.^[18]

• Rumunský kříž – stojí uprostřed návsi, byl vystavěn rumunskými vojáky při jejich odchodu v roce 1945 jako připomínka jejich padlých spolubojovníků. Původní březový kříž nahradili trvalou imitací z ocelových trubek.
• Smírčí kámen – tyčí se ve středu návsi u potoka, pochází z 19. století, rozměry 75–55–18 cm, na kameni je vytesán kříž údajně na památku dvou francouzských vojáků zahynuvších při souboji o krásnou dívku.^[5]
• dva lochy – nacházejí se na okraji obce ve stráni u lesa.
• Socha sv. Jana Křtitele – postavili ji na místě bývalé selské usedlosti u mostu přes Zhořský potok u silnice do Polné, vytvořil ji z pískovce v první polovině 18. století^[6] polenský sochař Václav Viktor Morávek.
• Malby na splavu návesního rybníka – vytvořil je polenský výtvarník a učitel Josef Kos^[5]
• Smírčí kámen nemá žádný určitý tvar, ale zarovnanou plochu, na níž je vyryt jetelový kříž. Tento kříž vyrobil bratr chlapce, který se v 60. letech 20. století utopil v místním potoce.^[18]

Žil zde lesní inženýr a publicista František Kratochvíl (1906–1994).^[18]

• 
  Malba na splavu návesního rybníka
• 
  Mlýn
• 
  Rybník na návsi
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Nový rybník nad Dobroutovem
• 
  Rumunský kříž (pohled z druhé strany)

• PRCHAL, Jan. Dobroutov. Polná: Linda, 2006. 142 s. ISBN 80-239-8092-0. 
• Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobroutov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dobroutov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dobroutov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce
• Stránky místního SDH Archivováno 1. 11. 2014 na Wayback Machine.