Divotvorce

Za divotvorce jsou považováni svatí, kteří působí zázraky nikoliv výjimečně, ale jako samozřejmost. Patří mezi ně například svatý Mikuláš (270–343), Antonín Paduánský (1195–1231) a především Ježíš Kristus.

V pravoslavné církvi je termín divotvorce (rusky Чудотво́рец, bělorusky Цудатворац, ukrajinsky Чудотворець) častou součástí pojmenování svatých. V byzantském obřadu se tak označuje kategorie svatých, kteří léčili, uzdravovali a křísili lidi svou vírou a modlitbami, případně konali velké a viditelné zázraky. Za divotvorce (taumaturga) je považován Ježíš Kristus, svatý biskup Mikuláš a další světci. Nejedná se však o zvláštní kategorii světců, protože zázraky doložené svědectvími jsou podmínkou kanonizace (svatořečení).

Výraz divotvorce je užíván i v přeneseném, nenáboženském významu. Např.:

• Sbírka povídek Jakuba Arbesa o Josefu Myslivečkovi a dalších hudebnících vyšla v roce 1959 pod názvem Divotvorci tónů.^[2]
• Pro F. X. Šaldu byl Karel Jaromír Erben „pravý vnitřní básnický thaumaturg“.^[3]
• Název filmu USA The Miracle Worker z roku 1965 byl do češtiny přeložen jako Divotvůrkyně, fantasy román Sebastiena de Castell Spellsinger byl česky vydán jako Divotvůrce.

Dílem, které se věnovalo otázce víry v léčivost tzv. královského doteku v Anglii a Francii je práce Marca Blocha Les Rois Thaumaturges (1924).^[4]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Чудотворец na ruské Wikipedii a Thaumaturgy na anglické Wikipedii.

• Thaumaturgie
• Seznam titulů svatých v Pravoslaví

• Obrázky, zvuky či videa k tématu thaumaturg na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.