Disilyn

Prvním disilynem, který byl izolován a prozkoumán rentgenovou krystalografií, se stala v roce 2004 smaragdově zelená krystalická látka^[4] se vzorcem ${\displaystyle {\ce {R'_2R''Si-Si#Si-SiR''R'_2}}}$ , kde ${\displaystyle {\ce {R'}}}$ = HC(SiMe₃)₂ a ${\displaystyle {\ce {R''}}}$ = HCMe₂. Připravit se dá redukcí tetrabromovaného prekurzoru grafitem draselným (KC₈). Je citlivá na vzduch a vlhkost, ale při jejich nepřítomnosti stálá za teplot do 128 °C.

Geometrie atomů středového čtyřkřemíkového řetězce se liší od odpovídajících uhlíkatých molekul. Substituované alkyny jsou lineární, s vazebnými úhly na koncích trojných vazeb 180°, tak u křemíkatých řetězců činí velikosti příslušných úhlů 137°. Čtyři atomy křemíku leží ve stejné rovině, první a čtvrtý jsou vzájemně v poloze trans. Délka centrální trojné vazby je 206 pm, což je přibližně o 4 % méně, než u běžných dvojných (214 pm) a jednoduchých vazeb Si–Si (237 pm). Zbarvení sloučeniny se připisuje elektronovým přechodům mezi orbitaly π a π^*.

Vypočítaný řád vazby činí 2,6. Jiné skupiny zjistily, že se vazby účastní pouze dva elektronové páry, zatímco třetí se nachází v nevazebném orbitalu.^[5][6][7]

Reakcí této sloučeniny s fenylacetylenem vznikl derivát 1,2-disilabenzenu.^[8] Získány byly i jiné podobné sloučeniny^[9] s hexasila-3-ynovými řetězci:

(R₃Si)₂MeSi−Si≡Si−SiMe(SiR₃)₂

Me = methyl, R = terc-butyl

Délka trojné vazby Si–Si v této sloučenině má podle výpočtů hodnotu 207 pm.

Sloučeniny s trojnými vazbami jsou známy i od těžších prvků 14. skupiny olova,^[10] cínu^[11] a germania.^[12] Jádra těchto sloučenin mají podobně vychýlené vazebné úhly jako disilyny.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Disilyne na anglické Wikipedii.

• Disilan
• Disilen
• Organokřemíkové sloučeniny