Desetiletí duchovní obnovy

Desetiletí duchovní obnovy národa byla pastorační iniciativa v letech 1987–1997. Vyhlásil ji pastýřským listem 29. listopadu 1987 kardinál František Tomášek.^[1] Iniciátory akce byli Tomáš Halík a Petr Piťha. Akce měla symbolicky vyvrcholit v roce milénia úmrtí sv. Vojtěcha, připadajícího na 23. duben 1997.^[1]

Každý rok desetiletí byl věnován určitému tématu (pozitivně formulovanému přikázání Desatera: Nezabiješ! = Služba životu). Pro každý rok byl jako patron vybrán některý z českých světců či blahoslavených (popř. někteří ze světců).

• 1988: služba životu, bl. Anežka Česká
• 1989: víra v moderním světě, sv. Jan Nepomuk Neumann
• 1990: posvěcování života, svatý Norbert
• 1991: rodinný život, bl. Zdislava
• 1992: výchova a vzdělání, svatá Ludmila
• 1993: pravda a spravedlnost, svatý Jan Nepomucký
• 1994: práce a společenská odpovědnost, svatý Václav
• 1995: duchovní a tělesná kultura osobnosti, svatý Prokop
• 1996: evangelizace a modlitba, svatí Cyril a Metoděj
• 1997: Kristus – Pán dějin a Otec budoucího věku, svatý Vojtěch

Obě blahoslavené, které byly patronkami některého z roků Desetiletí, byly následně (ještě před ukončením Desetiletí duchovní obnovy) kanonizovány.

V březnu 1988 měla proběhnout celonárodní pouť se mší v Chrámu svatého Víta k poctě Anežky České. Komunistický režim tuto akci oficiálně povolil, ale všemožně se snažil občany odradit od účasti na akci - mimo jiné byly odkloněny linky městské hromadné dopravy a byly kontrolovány posádky projíždějících automobilů. Disident Václav Benda odhadl, že díky tomu se namísto očekávaných 100 až 150 tisíc účastníků na akci nakonec dostalo asi jen 12 až 15 tisíc.^[1] Akce samotná proběhla víceméně bez narušení.^[1]