Denis Shapovalov

kanadský tenista

Denis Shapovalov (rusky: Денис Викторович Шаповалов, Denis Viktorovič Šapovalov, * 15. dubna 1999 Tel Aviv) je kanadský levoruký profesionální tenista ruského původu a vítěz juniorky Wimbledonu 2016. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Denis Shapovalov
Shapovalov na Paris Masters 2019
Shapovalov na Paris Masters 2019
StátKanadaKanada Kanada
Datum narození15. dubna 1999 (25 let)
Místo narozeníTel Aviv, Izrael[1]
BydlištěNassau, Bahamy[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Profesionál od2016
Držení raketylevou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek11 369 714 USD
Dvouhra
Poměr zápasů190–163
Tituly1 ATP, 2 challengery, 4 Futures
Nejvyšší umístění10. místo (21. září 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Openčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů59–54
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění44. místo (24. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open1. kolo (2020)
US Openčtvrtfinále (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2022)
ATP Cupvítěz (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240519a19. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Shapovalov ve Wimbledonu 2019

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2020 na 10. místě a ve čtyřhře pak v únoru téhož roku na 44. místě. V roce 2019 jej trénoval Rob Steckley[3], kterého vystřídal Michail Južnyj.[4] Dlouhodobě se na jeho přípravě podílí matka Tessa Shapovalovová. Dříve koučovskou roli plnili Adriano Fuorivia či krajan Martin Laurendeau.[1]

V daviscupovém týmu Kanady debutoval v roce 2016 baráží světové skupiny proti Chile, v níž vyhrál dvouhru nad Christianem Garinem. V únoru 2017 během zápasu s Britem Edmundem byl diskvalifikován. V roce 2022 byl součástí vítězného kanadského týmu. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–7 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[5]

V roli dvojky týmu přispěl k vítězství Kanady na ATP Cupu 2022.[6]

Osobní život

Shapovalov se narodil 15. dubna 1999 v izraelském městě Tel Avivu do rodiny ruských židů Viktora a tenisové trenérky Tessy Shapovalových. Rodina se odstěhovala do Kanady ještě před jeho prvním rokem života.[7][8] Zde začal ve věku 5 let s tenisem. Jeho matka ho vedla v místním tenisovém klubu a jeho trenérkou zůstala nadále. Později si otevřela ve městě Vaughan vlastní tenisové centrum pojmenované Tessa Tennis, aby mu usnadnila trénovaní a vytvořila zde jeho domovskou základnu. Navíc v tomto centru trénují i jiní nadějní tenisté.[9][10]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v září 2014, když na turnaji v domácím Torontu s dotací 10 tisíc dolarů obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Francouzi Nicolasi Rosenzweigovi.[2] V lednu 2016 se probojoval do finále čtyřhry turnaje ITF v Sunrise na Floridě.[11] O týden později na turnaji ITF ve floridském Westonu získal svůj první titul na profesionální úrovni, když ve finále porazil brazilského tenistu Pedra Sakamota a navíc turnajem prošel bez ztráty setu.[12] Na challengerech ATP se poprvé objevil v 16 letech na turnaji v kanadském Granby, kde jej v 1. kole vyřadil Australan Alex Bolt.[2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval v polovině července na turnaji Citi Open 2016 v americkém Washingtonu, D.C., kde dostal od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže. Hned v úvodu ho však zastavil Lukáš Lacko ze Slovenska, jemuž podlehl ve třech setech.[1] Divokou kartu dostal i následující týden na podnik v domácím prostředí Rogers Cup, kde se dočkal svého prvního vítězství na okruhu ATP, když ve třech setech udolal světovou devatenáctku z Austrálie Nicka Kyrgiose.[13] V následném kole ho však zastavil Grigor Dimitrov z Bulharska, jemuž podlehl po dvou sadách.[14]

Ve třetím kole montréalského Rogers Cupu 2017, kam mu organizátoři udělili divokou kartu, vyřadil světovou dvojku Rafaela Nadala až v tiebreaku rozhodující sady. V semifinále jej poté zastavil pozdější vítěz Alexander Zverev. Po zvládnuté kvalifikaci US Open 2017, v níž na jeho raketě zůstali Denis Kudla, Gastão Elias a Jan Šátral, prošel do hlavní soutěže newyorského grandslamu. Ve druhém kole přehrál osmého nasazeného Francouze Jo-Wilfrieda Tsongu, aby jej po výhře nad Kylem Edmundem v osmifinále zastavil devatenáctý nasazený Španěl Pablo Carreño Busta po čtyřsetovém průběhu. V 18 letech se tak stal nejmladším účastníkem čtvrtého kola US Open od Michaela Changa a jeho účasti v této fázi roku 1989.[15][16]

Premiérovou trofej ATP vybojoval ve dvaceti letech na říjnovém Stockholm Open 2019. V prvním kariérním finále zdolal Srba Filipa Krajinoviće po dvousetovém průběhu. Ze sedmi předchozích semifinále odešel vždy poražen. Krajinović nezvládl ani své třetí finále kariéry.[17]

Diskvalifikace v Davis Cupu 2017

Druhý start v kanadském reprezentačním týmu zaznamenal v únorovém prvním kole světové skupiny Davis Cupu 2017 proti Velké Británii. Úvodní páteční dvouhru s Danielem Evansem prohrál ve třech setech. V neděli pak nastoupil do závěrečného a rozhodujícího singlu, za stavu 2–2 na zápasy, proti Kylemu Edmundovi. Po ztrátách prvních dvou sad nastřelil ve třetí hlavního francouzského rozhodčího utkání Arnauda Gabase míčem do oka, když jej po vyndání z kapsy frustrovaný odpálil. Následkem toho byl diskvalifikován, čímž třetí postupový bod připadl Britům.[18]

Ceny

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (0–1 D)
ATP Tour 250 (1–3 D; 0–2 Č)

Dvouhra: 6 (1–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.20. října 2019Stockholm, Švédskotvrdý (h) Filip Krajinović6–4, 6–4
Finalista1.3. listopadu 2019Paříž, Francietvrdý (h) Novak Djoković3–6, 4–6
Finalista2.22. května 2021Ženeva, Švýcarskoantuka Casper Ruud6–7(6–8), 4–6
Finalista3.listopad 2021Stockholm, Švédskotvrdý (h) Tommy Paul4–6, 6–2, 4–6
Finalista4.2. října 2022Soul, Jižní Koreatvrdý Jošihito Nišioka4–6, 6–7(5–7)
Finalista5.30. října 2022Vídeň, Rakouskotvrdý (h)  Daniil Medveděv6–4, 3–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (0–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.16. června 2019Stuttgart, Německotráva Rohan Bopanna John Peers
Bruno Soares
5–7, 3–6
Finalista2.únor 2022Dauhá, Katartvrdý Rohan Bopanna Wesley Koolhof
Neal Skupski
6–7(4–7), 1–6

Finále soutěží družstev: 3 (2–1)

Stavč.soutěžspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.Davis Cup
18.–24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý (h), Caja Mágica
Félix Auger-Aliassime
Vasek Pospisil
Brayden Schnur
 Španělsko0–2
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Feliciano López
Pablo Carreño Busta
Marcel Granollers
Vítěz1.ATP Cup 2022
9. ledna 2022
Sydney, Austrálie
tvrdý, Ken Rosewall Arena
Félix Auger-Aliassime
Brayden Schnur
Diez, StevenSteven Diez
Španělsko2–0
Roberto Bautista Agut
Pablo Carreño Busta
Ramos-Viñolas, AlbertAlbert Ramos-Viñolas
Davidovich Fokina, A.A. Davidovich Fokina
Martínez, PedroPedro Martínez
Vítěz2.Davis Cup
27. listopadu 2022
Málaga, Španělsko
tvrdý (h), Martin Carpena Arena
Félix Auger-Aliassim
Vasek Pospisil
Alexis Galarneau
Gabriel Diallo
 Austrálie2–0
Alex de Minaur
Jordan Thompson
Thanasi Kokkinakis
Max Purcell
Matthew Ebden

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (2–1 D)
Futures (4–0 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 7 (6–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.31. ledna 2016Weston, Spojené státyantuka Pedro Sakamoto7–6(7–2), 6–3
Vítěz2.10. dubna 2016Memphis, Spojené státytvrdý Tennys Sandgren7–6(7–4), 7–6(7–4)
Vítěz3.24. dubna 2016Orange Park, Spojené státyantuka Miomir Kecmanović7–5, 2–6, 7–6(8–6)
Vítěz4.5. března 2017Gatineau, Kanadatvrdý (h) Gleb Sakharov6–2, 6–4
Vítěz1.19. března 2017Drummondville, Kanadatvrdý (h) Ruben Bemelmans6–3, 6–2
Finalista1.26. března 2017Guadalajara, Mexikotvrdý Mirza Bašić4–6, 4–6
Vítěz6.23. července 2017Gatineau, Kanadatvrdý Peter Polansky6–1, 3–6, 6–3

Čtyřhra: 3 (2–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.21. listopadu 2015Pensacola, Spojené státyantuka Péter Nagy Christopher Ephron
Bruno Savi
6–3, 6–2
Finalista1.24. ledna 2016Sunrise, Spojené státyantuka Péter Nagy Isak Arvidsson
Kaiči Učida
4–6, 4–6
Vítěz2.23. dubna 2016Orange Park, Spojené státyantuka Péter Nagy Ruben Gonzales
Dennis Nevolo
6–2, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2016Wimbledontráva Alex de Minaur4–6, 6–1, 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2015US Opentvrdý Félix Auger-Aliassime Brandon Holt
Riley Smith
7–5, 7–6(7–3)
Finalista2016Wimbledontráva Félix Auger-Aliassime Kenneth Raisma
Stefanos Tsitsipas
6–4, 4–6, 2–6

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2015201620172018201920202021
Pořadí1162. 250. 51. 27. 15. 12. 14.

Čtyřhra

Rok2015201620172018201920202021
Pořadí874. 552. 758. 399. 50. 49. 83.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis Shapovalov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

PředchůdceDenis Shapovalov Nástupce

Taylor Fritz
ATP – Hvězda zítřka
2017

Alex de Minaur
(nováček roku)

Lucas Pouille
ATP – Největší zlepšení
2017

Stefanos Tsitsipas