Deadnaming
Deadnaming je anglický termín[1] vyjadřující používání dřívějšího jména transgenderových a nebinárních osob bez jejich souhlasu, adresování těchto osob jejich jménem, které používaly v minulosti, k němuž se však již nehlásí, neboť neodpovídá jejich genderové identitě.[2] V tomto smyslu se jedná o „mrtvé“ (dead) jméno (name).[3] Podobně jako některé další termíny z této oblasti (misgendering, passing, coming out) nemá ustálený český ekvivalent a užívá se takto i v českých textech.[4]
Deadnaming je spolu s misgenderingem (oslovování ve špatném rodě) jedním z častých problémů, s nimiž se nebinární a trans lidé setkávají v běžném sociálním kontaktu.[3] K deadnamingu může dojít nahodile a nezáměrně, pokud však přetrvává, stává se transfobním, a tedy problematickým chováním.[5] Takové chování bývá pro tyto lidi zraňující, traumatizující.[6][7][8] Jako forma mikroagrese signalizuje, že cíl deadnamingu není zcela přijímán jako plnohodnotný člen či plnohodnotná členka společnosti.[9] Organizace sdružující nebo zabývající se problematikou nebinárních a trans lidí proto doporučují adresovat tyto osoby jejich aktuálně používaným jménem.[2][7][10][11][12][13]
Přístupy
Kontroverzním se stalo zavedení politiky skutečného jména (real name policy) na sociální síti Facebook v roce 2014. Provozující společnost tak reagovala na velké množství falešných uživatelských profilů.[14] Zpřísněné podmínky se však negativně dotkly různých společenských skupin, mezi nimiž byli i trans lidé či drag queens.[15] V srpnu 2014 došlo k zablokování stovek takových profilů s tím, že bylo Facebookem požadováno užívání jejich úředního jména.[16][17] Magazín Time k tomu poznamenal, že přístup firmy byl v rozporu s její předchozí prezentací Facebooku jako inkluzivního místa, když v únoru téhož roku zavedla možnost vybrat si z asi 50 možností genderových identit.[17][18] Po protestech se představitelé společnosti omluvili s tím, že mělo být požadováno nikoli úřední, nýbrž autentické jméno.[17] Přesto však nadále docházelo k různým excesům a Facebook blokoval účty i v případech, kdy používání pseudonymu mělo chránit lidi před hrozbou násilí.[19] V prosinci 2015 Facebook oznámil, že zavedl zvláštní nástroj umožňující lidem užívajícím jeho služby vysvětlit specifické důvody k používání jejich uživatelského jména.[20][21]
V říjnu 2018 sociální síť Twitter provedla změnu ve svých pravidlech, jíž v rámci svých služeb zakázala záměrný deadnaming a misgendering transgenderových osob.[22][23] V odůvodnění Twitter uvedl, že podle výzkumů se některé skupiny lidí disproporčně stávají terčem virtuálního obtěžování, a mezi těmito skupinami uvedl mimo jiné „transgenderové, queer, instersexuální či asexuální osoby“ a jiné „marginalizované a historicky znevýhodněné komunity“.[23][24]
Společnost MasterCard v červnu 2019 oznámila zavedení služby True Name umožňující trans lidem a genderově nekonformním osobám užívat na platební kartě zvolené jméno i bez vyžadování administrativní změny. Tato úprava měla zajistit možnost vyhnout se deadnamingu.[25][26] Magazín Newsweek, který o tom informoval, uvedl, že téměř třetina lidí, jejichž jméno či gender uvedený na průkazech neodpovídá užívané identitě, zažilo v té souvislosti negativní zkušenosti, včetně odmítnutí služby nebo obtěžování.[25]
Internet Movie Database, součást skupiny Amazon, po protestech LGBT+ organizací v srpnu 2019 upravila svoje pravidla a umožnila transgenderovým lidem z filmové branže požádat o odstranění svého rodného jména z jejich profilů v online databázi. Zároveň však zachovala uvádění jmen v závorce u jednotlivých děl s odůvodněním, aby zůstal zachován historický záznam o způsobu, jakým byla osoba uvedena na plátně či obrazovce.[27][28][29]