Dům v sadu (Kyje)
- Článek
- Diskuse
Dům v sadu (Kyje) | |
---|---|
Celkový pohled na „Dům v sadu“ – vilu v ulici „K Rokytce“ v pražských Kyjích (2019) | |
Účel stavby | |
Rodinný dům | |
Základní informace | |
Architekti | Jan Šépka; spolupráce: Vítězslav Kůstka, Jan Kolář[1] |
Výstavba | projekt 2011;[1] realizace: 2014 až 2016 |
Materiál | dřevostavba s železobetonovým založením (minimalizovaném ve svahu na pouhou betonovou „nohu“)[1] |
Současný majitel | Jindřich Mašek, Irena Mašková[2] |
Poloha | |
Adresa | Praha 14, Kyje, Česko Česko |
Ulice | K Rokytce 1686[2] |
Souřadnice | 50°5′42,63″ s. š., 14°32′9,39″ v. d. |
Dům v sadu | |
Další informace | |
Web | https://www.sepka-architekti.cz/index.php?lang=cs&page=project&name=dum-v-sadu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obytný dům v sadu v pražských Kyjích[p 1] má za základ stavební půdorys ve tvaru kruhu, který na jižní straně přechází do podoby dvou čtverců.[1][3][4] Byl vybudován na pozemku, který se svažuje k severu,[3] nedaleko říčky Rokytky v Praze–Kyjích. Celý spočívá na železobetonové desce, jež je nad terénem podpírána jedinou betonovou „nohou“.[1] V roce 2016 byla realizace tohoto obytného „domu v sadu“ nominována za Českou republiku na evropskou cenu Mies van der Rohe.[5]
Začlenění maloobjemového[3][4] rodinného domku do sadu mezi šestici vzrostlých stromů[3][4] ovlivnilo koncept tohoto „domu v sadu“[3] a zahrada, orientace jakož i svažitost pozemku pak implikovaly i tvar a celkové dispoziční řešení stavby.[1][3][4]
Obývací pokoj je situován na sever a pohled z něj směřuje do údolí k Rokytce.[1][3][4] Osvětlení obývacího prostoru (s výškou přes tři podlaží[4]) denním světlem je zajištěno jižně orientovaným oknem umístěným ve vrchním světlíku, jenž je součástí tohoto velkoryse řešeného obýváku.[1][3] K umělému osvětlení obývacího prostoru (a dalších místností) byly v podlaze připraveny zásuvky určené pro napájení stojacích lamp.[4] Obývací pokoj – ústřední bod celého objektu – byl zařízen speciálně navrženým stolem a křesílky.[4]
Další pokoje (orientované na východ a jih[4]), kuchyň a sociální zázemí stavby jsou vybudovány v „místě čtvercových částí“ půdorysu domu.[1][3][4] V domě jsou, kromě obývacího pokoje, ještě dvě ložnice, dvě koupelny, kuchyň a ve vrchním světlíku pak malá pracovna.[4] V koupelnách a ložnicích jsou (pro zajištění umělého osvětlení) ve skříních zapuštěné LED pásky, jenž je možno rozsvítit pomocí vypínačů.[4] Součástí architektonického návrhu byly i vestavěné skříně.[4] Koupelny, kuchyň a pracovna byly v prvotní realizační fázi (dle architektonického návrhu) vybaveny jen základním nábytkem.[4]
Na podlaze je litá stěrka, pod níž se skrývá elektrické podlahové topení.[4] Objekt lze ale také vytápět krbovými kamny.[4]
Dům byl navržen jako dřevostavba[3] (její dřevěná konstrukce je v interiéru – na stěnách i stropech – plně přiznána[3][4]) z vnější strany zateplená polyuretanem[1] s vrchním ochranným nástřikem proti vodě.[3][4] Stavba má (hruškovitě) nepravidelný tvar, jenž byl nejprve aproximován rovinnými trojúhelníkovitými plochami.[3][4] Tím bylo dosaženo potřebné statické tuhosti dřevěné konstrukce domu.[3][4] Současně tyto plochy umožnily i vložení březových překližkových desek.[3][4] Mimořádné pečlivosti si zasloužila dřevěná konstrukce rodinného domu, jenž byla kompletně celá designována (připravena) v počítači[4] a následně pak jednotlivé její prvky – trámky – byly přesně vyrobeny na 3D fréze.[3][4] Při realizaci stavby obytného domu na staveništi pak byla celá konstrukce objektu seskládána z takto předem přesně zhotovených trámků obdobně „jako dětská stavebnice“.[3][4]
Dřevostavba je vybudovaná na železobetonové desce (založení), která je s prudkým svahem zahrady spojena jedinou, relativně vysokou betonovou „nohou“.[1][3][4] Vstup do domu zajišťuje (z jižní strany) ocelová lávka, která zároveň vytváří statické zavětrování celé konstrukce domu.[3][4] Z pohledu architektury nemá tento obytný dům představovat nic konkrétního, tedy ani „strom“, „houbu“ nebo dokonce „domek na kuří nožce“.[4] Základním požadavkem byla minimalizace nákladů, které bylo dosaženo tím, že finančně poměrně nákladné zakládání stavby ve svahu bylo nahrazeno betonovou „nohou“ a ocelovou lávkou, čímž došlo k úspoře asi 500 tisíc Kč.[4]