Choroš brvitý

Klobouk dorůstá 2–10 cm v průměru, v mládí klenutý se v průběhu vývinu plodnice plošně rozkládá, přičemž se středová část mírně prohlubuje. Okraje jsou podvinuté, poté ostré, nepravidelně zvlněné a znatelně brvité. Pokožka je matný, plstnatý, někdy jemně šupinkatý, u starých plodnic olysává, barvu má žlutou, žlutohnědou, hnědou s šedivým nádechem až okrovou.

Rourky jsou nízké (0,1–0,2 cm), bílé, krémové až žlutavé, ústí mají stejnou barvu jako rourky, u třeně jsou mírně sbíhavé, na klobouku jsou velmi hustě uspořádané. Výtrusný prach je bílý.

Třeň je 2–8 cm dlouhý, válcovitý, plstnatý, matný, špinavě žlutý, hnědošedý až hnědý, povrch je posetý drobnými, hnědými vločkami, které stejně jako na klobouku stářím mizí.

Dužnina je tenká, bílá až krémová, pružná, šťavnatá, stářím tvrdne, výrazná vůně i chuť chybí.

^[2][3][4][5]

Nejedlý druh.

Od března do podzimu (za příhodných podmínek i po celý rok) roste tento druh choroše velmi hojně na mrtvém dřevě či pařezech listnatých stromů s preferencí buku, olše, břízy, třešně a jeřábu, velmi zřídka jej můžeme najít i na jehličnatých stromech.^[1][2][3]

Výskyt druhu byl popsán v oblastech Evropy a Ruska.^[6]

• Choroš plástvový (Polyporus arcularius)
• Choroš poloplástvový (Polyporus brumalis)

^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu choroš zimní na Wikimedia Commons