Chlorid platnatý

chemická sloučenina

Chlorid platnatý je chemická sloučenina se vzorcem PtCl2. Jde o důležitý prekurzor pro přípravu dalších sloučenin platiny. Existuje ve dvou krystalových formách, α-PtCl2 je hnědozelený, β-PtCl2 je tmavě červený, obě formy jsou nerozpustné ve vodě, ale dobře se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za tvorby [PtCl4]2−.[2]

Chlorid platnatý
Pevný chlorid platnatý
Pevný chlorid platnatý
Krystalová struktura β-chloridu platnatého
Krystalová struktura β-chloridu platnatého
Obecné
Systematický názevChlorid platnatý
Anglický názevPlatinum(II) chloride
Německý názevPlatin(II)-chlorid
Sumární vzorecPtCl2
Vzhledzelená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS10025-65-7
PubChem2770
SMILESCl[Pt]Cl
InChIInChI=1S/2ClH.Pt/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost265,99 g/mol
Teplota tání581 °C
Teplota varurozkládá se
Hustota6,05 g·cm−3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Struktura

Strukturně je podobný chloridu palladnatému. Tyto chloridy existují v polymerní formě (α) a šesterečné (β) struktuře. β forma po zahřátí na 500 °C přechází na formu α. V obou formách jsou atomy platiny koordinovány ke čtyřem chloridovým iontům. Každý chlorid je koordinován ke dvěma atomům platiny.

Příprava

β-PtCl2 lze připravit zahříváním kyseliny hexachloroplatiničité na vzduchu na teplotu 350 °C:[3]

H2PtCl6 → PtCl2 + Cl2 + 2 HCl

Tato metoda se běžně používá, protože kyselinu hexachloroplatiničitou lze vyrobit přímo z kovové platiny. Vodný roztok H2PtCl6 lze také redukovat solemi hydrazinu, ale tato metoda je pracnější.

Ačkoliv PtCl2 vzniká reakcí platiny s plynným chlorem, je obtížné zabránit vzniku chloridu platiničitého (PtCl4). Ten se ale při teplotě nad 450 °C rozkládá zpět na chlorid platnatý a chlor:[4]

PtCl4 → PtCl2 + Cl2

Využití

Většina reakcí chloridu platnatého vede k tvorbě komplexů s ligandy (L), během nich dochází k depolymeraci přerušením vazeb Cl-Pt-Cl:

PtCl2 + 2 L → PtCl2L2

Tyto reakce mohou být matoucí, přídavkem amoniaku získáme zdánlivě PtCl2(NH3)2, ale ve skutečnosti jde o Magnusovu zelenou sůl, [PtCl4][Pt(NH3)4].

Mnoho komplexů platiny nachází praktické využití, např.:[5]

  • růžový K2PtCl4, široce rozšířený, ve vodě rozpustný derivát.
  • bezbarvý cis-PtCl2(NH3)2, známý jako cisplatina.
  • bezbarvý cis-PtCl2(P(C6H5)3)2, jednoduše krystalizovatelný komplex, který slouží k přípravě komplexů typu PtX(Cl)(P(C6H5)3)2 (X = H, CH3, atd.).

Některé z těchto látek jsou zajímavé pro homogenní katalýzu v organické chemii nebo jako léčiva.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(II) chloride na anglické Wikipedii.

Externí odkazy