Bludná

První písemná zmínka o Bludné pochází z roku 1520 v souvislosti s těžbou železné a cínové rudy, ale vesnice je pravděpodobně starší.^[4] Obě suroviny totiž byly v okolí dobývány nejpozději od roku 1515. Přímo ve vsi se kasiterit těžil v dolech Jiří, Bohatá útěcha, Bohaté dílo, Tur, Narození Panny Marie a Drahá kožešina, ale většina důlních děl se nacházela na vrchu Sněžná hůrka severozápadně od vesnice. K tamním dolům patřily Zuzana (poblíž vrcholu), Vavřinec, Svatý duch a Volská štola.^[5] Doly Zuzana, Vavřinec a Volská štola byly obnoveny na začátku osmnáctého století a činnost ukončily až v letech 1804–1817. Jejich provoz umožňovala odvodňovací dědičná štola František, kterou horníci razili poblíž Luhů z údolí řeky Černé. Důl Drahá kožešina byl uzavřen v roce 1810. Během devatenáctého století fungoval, do roku 1884, železnorudný důl Hilfe Gottes, který dosáhl hloubky asi 200 metrů a od sedmnáctého století poskytl přibližně 150 000 tun rudy.^[6]

Při sčítání lidu v letech 1921 a 1930 byla Bludná rozdělena mezi obce Potůčky a Pernink. V části patřící k Potůčkům v roce 1921 žilo 75 obyvatel (z toho 27 mužů). Všichni byli německé národnosti a s výjimkou dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. V části u Perninku žilo 110 obyvatel. Všichni byli Němci a římskými katolíky.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla část u Potůčků 81 obyvatel, z nichž byli všichni německé národnosti a římskokatolického vyznání. Ve druhé části u Perninku bydlelo 120 lidí: čtyři Čechoslováci a 116 Němců. Kromě dvou evangelíků, jednoho žida a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bludná na Wikimedia Commons
• Bludná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.