Bjarni Benediktsson
Bjarni Benediktsson (* 26. ledna 1970, Reykjavík) je islandský politik, který je od 9. dubna 2024 islandským premiérem. Tuto funkci již zastával mezi lednem a listopadem 2017. V letech 2013–2017 byl ministrem financí a tuto funkci zastával znovu od listopadu 2017 do rezignace v říjnu 2023. Od roku 2009 je předsedou liberálně-konzervativní Strany nezávislosti. Vystudoval práva na Islandské univerzitě. Jeho stejnojmenný strýc Bjarni Benediktsson byl islandským premiérem v letech 1963–1970 a rovněž vedl Stranu nezávislosti v letech 1963–1970.
| Bjarni Benediktsson | |
|---|---|
.jpg) | |
| předseda vlády Islandu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 9. dubna 2024 | |
| Prezident | Guðni T. Jóhannesson |
| Předchůdce | Katrín Jakobsdóttir |
| Ve funkci: 11. ledna 2017 – 30. listopadu 2017 | |
| Prezident | Guðni T. Jóhannesson |
| Předchůdce | Sigurður Ingi Jóhannsson |
| Nástupce | Katrín Jakobsdóttir |
| ministr zahraničí | |
| Ve funkci: 14. října 2023 – 9. dubna 2024 | |
| Předseda vlády | Katrín Jakobsdóttir |
| Předchůdce | Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir |
| Nástupce | Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir |
| ministr financí | |
| Ve funkci: 30. listopadu 2017 – 14. října 2023 | |
| Předseda vlády | Katrín Jakobsdóttir |
| Předchůdce | Benedikt Jóhannesson |
| Nástupce | Þórdís Kolbrún R. Gylfadóttir |
| Ve funkci: 23. května 2013 – 11. ledna 2017 | |
| Předseda vlády | Sigmundur Davíð Gunnlaugsson Sigurður Ingi Jóhannsson |
| Předchůdce | Katrín Júlíusdóttir |
| Nástupce | Benedikt Jóhannesson |
| předseda Strany nezávislosti | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 29. března 2009 | |
| Předchůdce | Geir Haarde |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana nezávislosti |
| Narození | 26. ledna 1970 (54 let) Reykjavík |
| Choť | Þóra Margrét Baldvinsdóttir |
| Alma mater | Islandská univerzita Miamská univerzita |
| Profese | politik a advokát |
| Commons | Bjarni Benediktsson (born 1970) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pro svou schopnost přestát skandály a dlouhodobě setrvat ve vysoké politice je označován jako „teflonový“ politik.[1]
Krátká vláda
Bjarniho devítiměsíční premiérský mandát byl nejkratším v historii Islandu. Důvodem rychlého pádu byl pedofilní skandál. Strana Zářná budoucnost (Björt framtíð) odešla z koalice poté, co vyšlo najevo, že Bjarniho otec, bohatý podnikatel Benedikt Sveinsson, se přimluvil u úřadů za navrácení občanských práv odsouzenému pedofilovi Hjaltimu Sigurjónu Haukssonovi, který dostal v roce 2004 dvanáct let vězení za zneužívání nezletilé dcery, což byl největší mediálně známý pedofilní případ v islandské historii. Hjalti dříve pro premiérova otce pracoval. Na základě záruky byl Hjalti skutečně propuštěn z vězení, pět let před vypršením trestu. Zářná budoucnost argumentovala, že premiér byl o otcově doporučení ve prospěch pedofila informován v červnu ministrem spravedlnosti, ale mlčel o něm. Protože se Bjarnimu nepodařilo do trojčlenné koalice (v níž byla ještě Reformní strana; Viðreisn.[2]) najít náhradu, musel nechat prezidenta vypsat nové volby.[3][4][5][6][7][8][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bjarni Benediktsson (born 1970) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bjarni Benediktsson na Wikimedia Commons
