Bitva u Nedao

Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Ostrogótů, Rugiů, Herulů,^[1] a snad i Skirů a Svébů. Hunové v této bitvě byli poraženi. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše.^[2]

Po smrti mocného hunského vládce Attily v roce 453 ztratila říše Hunů svou soudržnost, protože mezi syny zesnulého Attily nastal boj o vládu nad říší, tím se jednota Hunů tříštila. Germánské kmeny, které byly vazaly Hunů, z této situace chtěly vytěžit a získat na Hunech nezávislost.^[1] Po sjednocení germánských kmenů se vedení koalice ujal Ardarich^[1], král Gepidů, kdysi hlavní Attilův poradce. Do čela Hunů se postavil jejich král, Attilův syn Ellak. Germánské kmeny se s Huny střetly v Panonii u řeky Nedao v roce 454. Je pravděpodobné, že germánské kmeny podporoval římský císař Marcianus.^[1] Hunové v této bitvě byli poraženi a jejich vůdce Ellak zabit. Tato porážka pravděpodobně znamenala následný definitivní zánik hunské říše.

Informace o této bitvě se dochovaly zásluhou knihy gótského historika Jordanese De origine actibusque Getarum, kterou sepsal v 6. století na základě dochovaných zbytků Cassiodorových dějin Gótů.^[3] Místo, kde se v Panonii bitva odehrála, je dnes neznámé. Naposledy se pokusil místo bitvy identifikovat rakouský historik Otto John Maenchen-Helfen. Podle všech jemu dostupných informací za pravděpodobné místo bitvy určil blíže neznámý přítok řeky Sávy v jižní Panonii.^[4]