Arnoltov

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360^[7], kdy byla ves leuchtenberským lénem. Ve 14. a 15. století byly majetnické vztahy složité a v jednu dobu vlastnilo části Arnoltova více majitelů. Šlikovský urbář uvádí v roce 1525 více držitelů dvorů. Většinu z nich v té době vlastnili Štampacové. Na počátku 17. století byl držitelem Arnoltova Vilém Winkler z Heimfeldu, kolem roku 1750 koupil ves Jan Václav z Turby^[8], který ji připojil ke Kostelní Bříze.^[9] Došlo tak ke spojení panství Arnoltov a Kostelní Břízy a další osudy obou vsí se nadále vyvíjely společně.

Jan Václav z Turby zemřel 14. ledna 1772, majetek po něm zdědila jeho dcera Clarissa z Turby (provdaná Lamoth). Ta majetky po roce prodala své matce Marii Anně z Turby rozené svobodné paní Rodovské z Hustiřan, která se po dalším roce podruhé provdala za příslušníka rodiny Spiegel.^[10]

Tehdejší majitel svobodný pán (povýšen do panského stavu 8. února 1815) Karl von Spiegel nechal ve vsi postavit velké stavení. Vznikla jednopatrová klasicistní budova a bylo zde zbudováno letní šlechtické sídlo.

Dne 19. srpna 1832 byly majetky prodány svobodnému pánovi Bohumilu Henneberg-Spiegelovi. Bohumil zemřel počátkem roku 1841. Po vzájemné dohodě převzal majetky jeho mladší syn Karel, svobodný pán Henneberg-Spiegel.^[11] Jeho manželkou se stala Otýlie svobodná paní Hurmfederová z Oppenweileru, s kterou měl dcerou Marii Henn von Henneberg-Spiegel. Ta se roku 1882 provdala za c.k. plukovníka a svobodného pána Viktora Kopala.

Karel Henneberg-Spiegel vlastnil majetky do 18. prosince 1846, kdy prodal oba majetky, Kostelní Břízu a Arnoltov, své sestře, hraběnce Františce z Auerspergu, rozené svobodné paní Henneberg-Spiegel (manželka Josefa Jáchyma Auersperga). Pro celou oblast měla tato událost velký vliv, jelikož hraběnka mimo tyto majetky vlastnila také velkostatky Lesnou a Hřebeny. Tímto se rodové majetky Auerspergů spojily s místní obcí. Františka majetky vlastnila v letech 1846 až 1872.

Jejím následníkem byl Bohumil (mladší) svobodný pán z Hennebergu-Spiegelu, dosavadní správce jejich majetků a její blízký příbuzný. Bohumil majetek vlastnil v letech 1872 až 1899. Jeho manželkou se stala Arnoštka (Ernestina) svobodná paní Henn von Henneberg-Spiegel, rozená svobodná paní z Kopalů (von Kopal), dcera plukovníka Karla Kopala a Marie Terezie ze Špíglu (von Spiegel).^[10]

Bohumil předal v roce 1899 všechny majetky manželce Arnoštce. Stalo se tak po uzavření odevzdací listiny z 3. května 1901. Arnoštce obec patřila v letech 1899–1915. Po její smrti majetek přešel na jejího blízkého příbuzného, posledního majitele panství, Viktora Brand-Kopala. Statky držel až do roku 1945, v roce 1946 byl nuceně vysídlen do Rakouska. Ve městě Litschau 17. září 1959 zemřel.^[10][12]

V roce 1869 byl Arnoltov pod názvem Arnitzgrün osada obce Kirchenbirk (nyní Kostelní Bříza) v okrese Falknov (nyní Sokolov). V letech 1880 až 1910 pod názvem Arnitzgrün obec v okrese Falknov, v letech 1921 až 1930 obec v okrese Falknov nad Ohří, v letech 1950 až 1976 osada obce Kostelní Bříza v okrese Sokolov. Od 1. dubna 1976 je Arnoltov část města Březová v okrese Sokolov.^[13]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.^[14]

Obyvatelstvo pracovalo v zemědělství. Na Sokolovsku se ve druhé polovině 19. století se rozmohlo pěstování chmele, který se rovněž pěstoval v okolí Arnoltova. Kvality chmele však nebyla dobrá. Kromě zemědělství pracovali obyvatelé od poloviny 19. století v průmyslových a důlních provozech v okolí. Jednalo se zejména o textilku v Libavském Údolí, hnědouhelné doly u Tisové a Dolního Rychnova či dolnorychnovskou sklárnu. Ve vesnici se nacházela poměrně silné židovská komunita a tehdejší vrchnost povolila Židům nad současnou vesnicí vybudovat židovský hřbitov.^[15]

Obyvatelstvo tvořili převážně obyvatelé německé národnosti a velká část mužské populace bojovala v druhé světové válce v německé armádě na mnoha frontách Evropy. Ti, kteří přežili, skončili většinou v zajateckých táborech. Velké množství vojáků se ale k rodinám už nikdy nevrátilo. Německý historik Hugo Theisinger zaznamenal, že během války padlo 35 mužů z Arnoltova.^[16]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, následně ke vzniku nového Vojenského výcvikového prostoru Prameny ve Slavkovském lese. Do vojenského újezdu však byla začleněna jen část Arnoltova a proto nebyl zcela zničen, jako většina okolních obcí.^[9]

• Zájezdní hostinec Spiegel (čp. 52) – kulturní památka, objekt je v havarijním stavu^[18]
• Židovský hřbitov
• Památný strom Lípa v Arnoltově
• Památný strom Bambasův dub
• Památné stromy Javory v Arnoltově

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnoltov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Arnoltov na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Studánka u Březové na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.