Anton Forgách
Anton Forgách (6. března 1819 – 2. dubna 1885 obec Halič) byl rakouský vysoký státní úředník a politik, v 2. polovině 19. století místodržící Moravy a později místodržící Čech, krátce i poslanec Českého zemského sněmu, po rakousko-uherském vyrovnání aktivní v uherské politice.
| Anton Forgách | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1862 | |
| Panovník | František Josef I. |
| 2. moravský místodržitel | |
| Ve funkci: 1860 – 1860 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Leopold Lažanský z Bukové |
| Nástupce | Gustav Ignác Chorinský |
| 2. český místodržitel | |
| Ve funkci: 27. listopadu 1860 – 1861 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Karl Mecséry |
| Nástupce | Ernst von Kellersperg (pověřen správou) |
| Narození | 6. března 1819 Halič |
| Úmrtí | 2. dubna 1885 (ve věku 66 let) Halič  Rakousko-Uhersko |
| Děti | János Forgách |
| Příbuzní | Flórián Rosty (zeť) |
| Ocenění | Čestné občanství města Hradce Králové |
| Commons | Anton Forgách |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Od roku 1838 působil jako státní úředník,[1] nejprve v uherské dvorské kanceláři, od roku 1842 byl prezidentem dikasteria v Rijece, od roku 1848 notářem u dvora. V roce 1848 působil v invazní armádě Ivana Fjodoroviče Paskieviče, která rozdrtila povstání během revoluce v Uhersku.[2] V 50. letech pak vykonával funkci komisaře (hlavný dištriktuálny župan[3]) v jednom z distriktů, na které bylo pacifikované Uhersko rozděleno (v roce 1849 v Prešpurku, pak od roku 1851 v Košicích[1]). Za přijetí tohoto postu byl v řadách maďarské politické reprezentace silně kritizován.[4] V roce 1859 se stal sekčním šéfem na rakouském ministerstvu vnitra.[2]
V letech 1853–1859 byl zástupcem místodržícího v Čechách.[5] Roku 1860 se stal místodržícím (nejvyšším představitelem státní správy) na Moravě,[2] a od 27. listopadu 1860[1] do roku 1861 tuto funkci zastával v Čechách.[6]
V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu. Mandát získal paralelně ve dvou obvodech v kurii městské: obvod Třeboň, Lišov, Týn nad Vltavou (tam jako nezávislý český kandidát) a obvod Praha-Malá Strana (tam podporován českou stranou).[7] Ve volbách na Malé Straně získal podporu českého volebního výboru, který proti němu nenasadil vlastního českého kandidáta.[8] Šlo o jediný případ, kdy česká politická reprezentace ustoupila ze svého odmítavého postoje ke kandidaturám státních úředníků do sněmu.[9] Mandát nakonec přijal v tomto obvodu, tedy Praha-Malá Strana.[10] Slavnostně pak coby místodržící zahájil historicky první schůzi sněmu.[11][12] Na poslanecký mandát na sněmu rezignoval v září 1862.[13]
V letech 1861–1864 vedl uherskou dvorní kancelář.[6] Na podzim 1865 ho císař jmenovan županem Novohradské župy, tedy v regionu, kde měl svůj rodový statek.[1] Po rakousko-uherském vyrovnání byl aktivní v uherské politice. Přiklonil se k liberální straně Ference Deáka.[2]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Forgách na Wikimedia Commons
