Andrej Kuzněcov

ruský tenista

Andrej Alexandrovič Kuzněcov (rusky Андре́й Алекса́ндрович Кузнецо́в; narozený 22. února 1991 Tula) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Do května 2016 na okruzích challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.

Andrej Kuzněcov
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015
PřezdívkaAndreeek[1]
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození22. února 1991 (33 let)[1]
Místo narozeníTula, Sovětský svaz[1]
BydlištěBalašicha, Rusko[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost71 kg[1]
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek3 042 950 USD
Dvouhra
Poměr zápasů77–97
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění39. místo (25. dubna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2016)
French Open3. kolo (2015)
Wimbledon3. kolo (2014, 2016)
US Open3. kolo (2014, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–27
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění137. místo (25. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open1. kolo (2016)
Wimbledon1. kolo (2013)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230130a30. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 39. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 137. místě. Od roku 1997 jej trénuje otec Alexandr Kuzněcov.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o udržení v 1. skupině zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v níž vyhrál dvouhru proti Deanu O'Brianovi i čtyřhru v páru s Konstantinem Kravčukem. Rusové zvítězili 5:0 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 7–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]

V roce 2009 vyhrál juniorskou dvouhru ve Wimbledonu, když ve finále zdolal Američana Jordana Coxe ve třech sadách.[3] Do hlavní soutěže grandslamu v mužích se poprvé podíval ve Wimbledonu 2010, kde prohrál v úvodním kole po pětisetovém zápase s nasazeným Rumunem Victorem Hănescem.

Hráče z elitní světové desítky poprvé porazil ve Wimbledonu 2014, když jako 118. muž pořadí ve druhém kole přehrál sedmého tenistu Davida Ferrera po pětisetovém průběhu. Podruhé se mu tento výkon podařil na Miami Open 2016 poté, co ve třetí fázi zdolal světovou čtyřku Stana Wawrinku. V osmifinále však podlehl Nicku Kyrgiosovi.

Na Letní univerziádě 2013 v Kazani vybojoval jako člen ruského týmu zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, když s Jelenou Vesninovou ve finále zdolali japonský pár Hiroko Kuwatová a Šota Tagawa.

Herní styl

Kuzněcov uplatňuje agresivní hru ze základní čáry.[4][5] Údery zasahuje tvrdě s minimální rotací a preferuje jejich křížové umístění do dvorce.[6] Slabším základním úderem byl forhend, na jehož zlepšení pracoval. Zranitelný je jeho druhý servis.[7]

Trenér Sereny Williamsové Patrick Mouratoglou v roce 2011 označil jeho pojetí přímých úderů za pěknou ukázku stylu servisu a voleje, s tím že by měl zlepšit umístění míčů a pohyb.[8]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (7–4 D; 6–6 Č)
Futures (7–3 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 24 (15–9)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.29. března 2009Město 6. října, Egyptantuka Reda El Amrani6–1, 1–6, 1–6
Vítěz2.14. června 2009Mestre, Itálieantuka Matteo Viola3–6, 6–1, 6–4
Vítěz3.16. srpna 2009Moskva, Ruskoantuka Jonathan Eysseric6–4, 6–4
Vítěz4.10. října 2009Nur-Sultan, Kazachstántvrdý Andrej Kumancov6–2, 4–6, 6–2
Vítěz5.27. března 2010Almaty, Kazachstántvrdý (h) Alexander Peya6–3, 7–6(7–1)
Finalista6.4. července 2010Kassel, Německoantuka Farrukh Dustov4–6, 4–6
Finalista7.24. července 2010Poznań, Polskoantuka Denis Gremelmayr1–6, 2–6
Vítěz8.11. září 2011Oviedo, Španělskoantuka Taró Daniel7–5, 6–1
Finalista9.2. října 2011Umag, Chorvatskoantuka Dušan Lajović4–6, 6–0, 5–7
Vítěz10.29. ledna 2012Káhira, Egyptantuka Laurent Recouderc6–4, 6–3
Vítěz11.5. února 2012Káhira, Egyptantuka Pavol Červenák6–3, 6–3
Vítěz12.29. dubna 2012Neapol, Itálieantuka Jon. Dasnières de Veigy7–6(8–6), 7–6(8–6)
Vítěz13.16. září 2012Todi, Itálieantuka Paolo Lorenzi6–3, 2–0skreč
Vítěz14.23. září 2012Trnava, Slovenskoantuka Adrian Ungur6–3, 6–3
Vítěz15.30. září 2012Lermontov, Ruskoantuka Farrukh Dustov6–7(7–9), 6–2, 6–2
Finalista16.24. listopadu 2013Ťumeň, Ruskotvrdý Andrej Golubjev4–6, 3–6
Vítěz17.4. května 2014Ostrava, Českoantuka Miloslav Mečíř2–6, 6–3, 6–0
Finalista18.17. srpna 2014Meerbusch, Německoantuka Jozef Kovalík1–6, 4–6
Finalista19.26. července 2015Scheveningen, Nizozemskoantuka Nikoloz Basilašvili7–6(7–3), 6–7(4–7), 3–6
Vítěz20.30. srpna 2015Manerbio, Itálieantuka Daniel Muñoz de la Nava6–4, 3–6, 6–1
Vítěz21.6. září 2015Como, Itálieantuka Daniel Brands6–3, 6–3
Finalista22.únor 2021St. Petersburg, Ruskotvrdý (h) Jevgenij Ťurněv6–4, 5–7, 5–7
Vítěz23.červenec 2021Nur-Sultan, Kazachstántvrdý Jason Kubler6–3, 2–1 ret.
Finalista24.říjen 2021Nur-Sultan, Kazachstántvrdý Filip Peliwo3–6, 5–7

Čtyřhra: 19 (9–10)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.20090405a5. dubna 2009Suez, Egyptantuka Robert Varga Radu Albot
Teodor-Dacian Craciun
6–2, 6–4
Vítěz2.20090510a10. května 2009Teplice, Českoantuka Mateusz Kowalczyk Michal Tabara
Roman Vogeli
4–6, 7–6(7–5), [10–8]
Finalista3.20091206a6. prosince 2009Chanty-Mansijsk, Ruskotvrdý Jevgenij Kirillov Marcel Granollers
Gerard Granollers-Pujol
3–6, 2–6
Vítěz4.20100417a17. dubna 2010Vercelli, Itálieantuka Ilja Beljajev Juan-Martin Aranguren
Alejandro Fabbri
6–4, 7–6(7–2)
Finalista5.20100704a4. července 2010Kassel, Německoantuka Denis Macukevič Ivo Klec
Alexander Satschko
1–6, 7–6(7–3), [10–12]
Finalista6.20110731a31. července 2011Dortmund, Německoantuka Teimuraz Gabašvili Dominik Meffert
Bjorn Phau
4–6, 3–6
Finalista7.20110813a13. srpna 2011Samarkand, Uzbekistánantuka Radu Albot Michail Jelgin
Alexandr Kudrjavcev
6–7(4–7), 6–2, [7–10]
Finalista8.20110821a21. srpna 2011Moskva, Ruskoantuka Deniss Pavlovs Michail Fufygin
Sergej Kroťijuk
4–6, 7–6(14–12), [8–10]
Finalista9.20120113a13. ledna 2012Moskva, Ruskotvrdý (h) Stanislav Vovk Andis Juska
Deniss Pavlovs
6–7(1–7), 3–6
Finalista10.20120303a3. března 2012Casablanca, Marokoantuka Jevgenij Donskoj Walter Trusendi
Matteo Viola
6–1, 6–7(5–7), [3–10]
Finalista11.20120606a6. června 2012Nottingham, Spojené královstvítráva Jevgenij Donskoj Olivier Charroin
Martin Fischer
4–6, 6–7(6–8)
Finalista12.20120729a29. července 2012Oberstaufen, Německoantuka Jose Statham Andrei Daescu
Florin Mergea
6–7(4–7), 6–7(1–7)
Vítěz13.20121118a18. listopadu 2012Marbella, Španělskoantuka Javier Marti Emilio Benfele-Alvarez
Adelchi Virgili
6–3, 6–3
Vítěz14.20140504a4. května 2014Ostrava, Českoantuka Adrian Menendez-Maceiras Alessandro Motti
Matteo Viola
4–6, 6–3, [10–8]
Vítěz15.20140810a10. srpna 2014Praha, Českoantuka Toni Androic Roberto Maytin
Miguel-Angel Reyes-Varela
7–5, 7–5
Vítěz16.20150105a5. ledna 2015Happy Valley, Austrálietvrdý Oleksandr Nedověsov Alex Bolt
Andrew Whittington
7–5, 6–4
Finalista17.20150727a27. července 2015Scheveningen, Nizozemskoantuka Aslan Karacev Ariel Behar
Eduardo Dischinger
0–0skreč
Vítěz18.20150919a19. září 2015Istanbul, Tureckotvrdý Oleksandr Nedověsov Aleksandre Metreveli
Anton Zajcev
6–2, 5–7, [10–8]
Vítěz19.říjen 2021Nur-Sultan, Kazachstántvrdý Bejbit Žukajev Konstantin Kravčuk
Ivan Ljutarevič
7–6(7–5), 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

StavDatumTurnajPovrchFinalistaVýsledek
Vítěz2009Wimbledontráva Jordan Cox4–6, 6–2, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Kuznetsov (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy