Amos Pokorný

český šachista

Amos Pokorný (14. března 1890[5] Brno18. srpna 1949 Praha) byl český legionář, voják a šachový mistr.

Amos Pokorný
Narození14. března 1890
Brno
Úmrtí18. srpna 1949 (ve věku 59 let)
Praha
BydlištěZelný trh 11
Královo Pole
evangelická fara v Brně na Pellicově ulici
Praha
Povoláníšachista, magistrát a voják
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
RodičeVáclav Pokorný[1] a Libuše Pokorná[2]
PříbuzníVladimír Pokorný[3], Blahoslav Pokorný[4] a Timoteus Pokorný (sourozenci)
Funkcenáměstek (synodní kurátor; 1945–1949)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Amos Pokorný se narodil jako jedno z jedenácti dětí v rodině evangelického faráře Václava Pokorného a jeho ženy Libuše. Vystudoval v Praze práva, na začátku 1. světové války narukoval, v roce 1915 se dostal do ruského zajetí a poté vstoupil do československých legií. Po válce pracoval jako důstojník justiční služby, vojenský prokurátor a nakonec jako zemský soudce u vrchního i státního soudu. Byl činný v Českobratrské církvi evangelické: spoluzakládal kazatelskou stanici v Praze-Dejvicích a byl i jejím předsedou; od roku 1945 do své smrti v roce 1949 byl členem synodní rady církve.[6]

Šachová kariéra

Šachům se věnoval nejprve v ŠK Dobruský.[7] Získal společné 1. místo v Plzni v roce 1911 a získal titul mistra ÚJČS.[7] Byl druhý v silném turnaji B při XIII. kongresu Německého šachového svazu ve Vratislavi jen o půl bodu za vítězným hamburským šachistou Paulem Krügerem.[8] Tyto jeho úspěchy vyvolaly zájem o uspořádání mistrovství Moravy v šachu, kde sice Pokorný v roce v turnaji tří šachistů získal 1,5 bodu ze dvou proti Aloisi Pernovi, ale prohrál obě partie s Juliem Brachem a skončil za ním jasně druhý.[9] Dále obsadil společné 4. až 7. místo v České Třebové v roce 1913 a obsadil 8. příčku v Mladé Boleslavi v roce 1913 na mistrovství Čech.

Po první světové válce obsadil 2. místo za Maxem Walterem na Mistrovství Československa v šachu v Pardubicích v roce 1923, ve stejném roce byl 11. v Moravské Ostravě za účasti vítězného Emanuela Laskera. V roce 1925 získal společné 3. až 5. místo na mistrovství Československa v Bratislavě, obsadil 9. místo v Trenčianských Teplicích. Na mistrovství Československa v roce 1927 v Českých Budějovicích získal 4. místo. O rok později obsadil 9. místo v Trenčianských Teplicích.

Na přelomu 20. a 30. let dosahoval největších úspěchů. Na mistrovství Československa v Brně v roce 1929 obsadil společné 3. a 4. místo, když zvítězil Opočenský.[10] V roce 1933 dosáhl na společné 3. a 4. místo v Praze (Army) a zejména společné 1. místo se Salo Flohrem v Mnichově Hradišti v roce 1933 na turnaji o mistrovství Československa.[11] Do následného zápasu o titul proti Flohrovi kvůli úmrtí otce nenastoupil.[12]

Pokorný hrál za Československo na Šachové olympiádě:

  • Na 1. Šachové olympiádě v Londýně v roce 1927 (+5 –5 =2);
  • Na 2. Šachové olympiádě v Haagu v roce 1928 (+4 –3 =5);
  • Na 3. Šachové olympiádě v Hamburku v roce 1930 (+6 –5 =3);
  • Na 3. neoficiální Šachové olympiádě v Mnichově v roce 1936 (+8 –5 =3).[13]

Během druhé světové války obsadil 11. místo na mistrovství Čech a Moravy v Rakovníku v roce 1940[14] a společné 9. až 10. místo ve Zlíně v roce 1943.[15]

Od roku 1927 vedl šachovou rubriku v Lidových novinách a pravidelně o šachu přednášel v rozhlase.[12] Napsal též několik knih o šachu, např. Pět hodin šachu (1949 a 1950).

V Hustopečích od roku 2012 pořádají šachový Memoriál Amose Pokorného.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amos Pokorny na anglické Wikipedii.

Literatura

  • G.P. Amos Pokorný: Počátky šachové kariéry prvého moravského mistra. [s.l.]: [s.n.], 1959. 78 s. 

Externí odkazy