Alty-čubové

Souhrnný název daný čínskými historiky byl Čchu-mu-chun, zatímco ruští a západní historikové je uvádějí jako Čuban nebo Slabí Hun. Níže je zapsáno jejich pojmenování v čínské fonetice:

1. Čchu-jüe → Čolové,
2. Čchu-mi → Čumulové,
3. Čchu-mu-kun → Kimäkové,
4. Čchu-pan → Čubani či Slabí Hunové

Ze dvou částí Čujských kmenů vznikly dvě divize Čugajů.

1. Čch'-čchi → Čigilové pozůstávající z větví kmenů Čolů a Čumulů
2. Šatchuo-tchu-ťüe → Šatoové, pozůstávající z větví Čolů, Čigilů a taky Turkutů (Wej-cheové, Ťiou-singové, Se-jentaové, Chuej-chuové atd…),^{[2][pozn. 3]}

Vládnoucí rodinou manicheiských Čigilů v Západoturkutském kaganátě byli Šatoové, jež v roce 923–936 založili stát Pozdní Tchang (5 dynastií) (Chou-Tchang) v severní Číně a přijali čínské příjmení Li. Její zakladatel, Li Kche-jung z hodností Ťie-tu-š'^{[pozn. 4]} pocházel z pokolení Šatoovských Draků.^[3]

Po bratrovražedných bojích Turků v Západoturkutském kaganátě byla část Ašınovských knížat nucena uprchnout. V roce 640 se Ašına Miše-chán (3. vůdce Duluů)^{[pozn. 5]} s podřízenými kmeny Čolů, Čigilů a Turkutů čili Čugajštích Turků (tj. východní Šatoové - Čugajové) vydal k východu pod ochranu Tchangské říše, načež se ocitl v postavení podřízeného.^[4] Hlavní část tureckých Čolů a Čumulů čili Čigilů (tj. západní Šatoové-Čugajové), která nešla s Ašına Miše-chánem, zůstala ve svých původních místech u řeky Kunges ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang).^[5] Po Su Ting-fangovém vniknutí na území Západoturkutského kaganátu přes jeho východní hranici v letech 657–664 nastala následná anexe, jejímž důsledkem bylo opětovné sjednocení tureckých kmenů, tentokrát ale pod nadvládou čínských Tchangů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алты чуб na ruské Wikipedii.

• Seznam turkických dynastií a zemí
• Kirkové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.