Adelbert von Chamisso

Adelbert von Chamisso
Adelbert von Chamisso
Rodné jméno	Louis Charles Adélaïde de Chamissot de Boncourt
Narození	30. ledna 1781; Châlons-en-Champagne
Úmrtí	21. srpna 1838 (ve věku 57 let); Německo
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Friedhof III der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche
Povolání	botanik, básník, pteridolog, bryolog, spisovatel, přírodovědec, zoolog, objevitel, kurátor sbírky a sběratel rostlin
Alma mater	Humboldtova univerzita; Francouzské gymnázium v Berlíně
Témata	botanika a zoologie
Významná díla	Podivuhodný příběh Petra Schlemihla
Manžel(ka)	Antonie Piaste
Děti	Max de Chamisso de Boncourt; Ernst Chamisso de Boncourt; Hermann Freimund von Chamisso; Adolph von Chamisso; Louise von Chamisso
Rodiče	Louis Marie de Chamisso de Boncourt a Marie Anne Gargam
Příbuzní	Hippolyte de Chamisso (sourozenec); Adelaide de Chamisso de Boncourt (vnučka)
Podpis
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Charles Adélaïde de Chamissot^[1]^[2] de Boncourt, známý jako Adelbert von Chamisso [šamiso] (30. ledna 1781 Châlons-en-Champagne – 21. srpna 1838 Berlín), byl německý básník a botanik.

Život

Narodil se jako šesté^[3] ze sedmi dětí do šlechtické rodiny hraběte Louise Marie de Chamissot na zámku Boncourt v oblasti Champagne. Jeho rodina v roce 1790 zchudla a v roce 1792 opustila Francii. Na útěku před revolucionáři prošla celá rodina Holandsko a jižní Německo. Jejich novým domovem se v roce 1796 stal Berlín,^[4] kde se dva z Adelbertových starších bratrů stali učiteli. Chamisso zde studoval na Francouzském gymnáziu a později se živil jako prodavač a malíř květin. Pak se stal pážetem u princezny Luisy Friederiky Pruské a v roce 1801 důstojníkem pruské armády, v té době si říkal Ludwig von Chamisso. Když však měl bojovat proti své francouzské vlasti, z armády vystoupil a věnoval se studiu přírodních věd a literatuře.

Léta 1815–1818 strávil na cestě kolem světa. Tato expedice ruského kapitána Otto von Kotzebue financovaná hrabětem Nikolajem Rumjancevem prozkoumávala Polynésii a Hawaii. Chamisso kartograficky zdokumentoval velkou část pobřeží Aljašky, byl po něm pojmenován nově objevený ostrov Chamisso. Popsal způsob života Eskymáků a obyvatel Aleut a všechna svá (nejen) přírodovědná pozorování pak vydal knižně v díle Cesta okolo světa^[5] (mimochodem slovo parka označující oděvní součást se poprvé objevilo právě v tomto díle).

Nakonec se v roce 1819 stal ředitelem botanické zahrady v Berlíně. Pokračoval však ve své literární práci a spolu s Gustavem Schwabem vydával Německý almanach Múz. Byl členem berlínské lóže Svobodných zednářů.

Dílo

Ačkoli byla Chamissovou mateřštinou francouzština, nezapomenutelná díla vytvořil v němčině. Jeho nejznámějším dílem je fantastická povídka Podivuhodný příběh Petra Schlemihla (Peter Schlemihls wundersame Geschichte) s autobiografickými prvky, která vyšla v roce 1814.^[6] Toto dílo se nachází někde mezi romantickou pohádkou a realistickou novelou. Vypráví o chudém Petrovi, který prodá ďáblu za bezedný měšec svůj stín. Společnost jím začne pohrdat a Petr se ocitá v osamění. Nakonec nalezne uspokojení v badatelské práci. Příběh ukazuje, jak často lidé pohrdají jakoukoli odlišností a jak nesnadné může být napravit vlastní zdánlivě nevinný omyl.

Povídka byla zpracována v roce 2013 v Českém rozhlasu jako šestidílná četba na pokračování. V překladu Jiřího Konůpka a režii Lídy Engelové četl Miroslav Táborský.^[7]

Od roku 1985 nese jeho jméno Cena Adalberta von Chamisso, kterou jsou v Německu vyznamenáváni spisovatelé píšící německy, jejichž mateřským jazykem však není němčina, příp. osoby, které se svým literárním dílem významně zasloužily o mezikulturní dialog.

Adelbert von Chamisso má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Cham..^[8]