Živný potok
- Článek
- Diskuse
Nástroje
Obecné
Tisk/export
Na jiných projektech
Živný potok (Prachatický potok) | |
---|---|
![]() Živný potok v Prachaticích | |
Základní informace | |
Délka toku | 13,6 km |
Plocha povodí | 45,1 km² |
Průměrný průtok | 0,29 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-08-03-030 |
Pramen | |
nad osadou Lučenice, severozápadně od Chrobol , 14°3′13,43″ v. d. 755 m n. m. | |
Ústí | |
do Blanice u Těšovic , 14°1′44,8″ v. d. 465 m n. m. | |
Protéká | |
Česko![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Blanice | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy. Má několik názvů jako Bělečský a Prachatický, nejužívanější je však název Živný potok. Délka toku činí 13,6 km.[1] Plocha povodí měří 45,1 km².[2]
Pramení v lukách nad osadou Lučenice, 1 km severozápadně od Chrobol ve výšce 755 m n. m., na východním úpatí Rohanovského vrchu. Protéká městem Prachatice. U Těšovic ústí zprava do Blanice ve výšce 465 m n. m.
Největšími přítoky Živného potoka jsou Fefrovský potok přitékající zleva v Prachaticích a Žernovický potok, který přitéká z pravé strany krátce před jeho ústím do Blanice.
Průměrný průtok u ústí činí 0,29 m³/s.[3]
Jeho údolím vede železniční trať Číčenice - Volary.
Kvalitou vody nad městem Prachatice patří potok do I. třídy jakosti povrchových vod, jedná se o velmi kvalitní vodu, vhodnou pro vodárenské a rekreační účely. Pro kvalitu vody pod Prachaticemi má rozhodující význam čistírna odpadních vod na severním okraji města. V letech 1996 - 1998 byla provedena její intenzifikace v celkové hodnotě 100 milionů Kč. Po zahájení provozu nové čistírny se kvalita vody Živného potoka pod Prachaticemi velmi podstatně zlepšila. Do potoka se vrátil život a s ním například i pstruzi. Přesto však byl pod vsí Ostrov zaznamenáván zvýšený výskyt obsahu dusíku a hlavně fosforu (ze saponátů). Od ledna do listopadu 2005 byla za 40 milionů Kč provedena obnova (po povodních 2002) a doplnění ČOV Prachatice a tím byl zajištěn II. stupeň kvality vody.
V době středověku vznikla na Živném potoce, především na okraji Prachatic, řada mlýnů. Byly to například Leptáčský mlýn (Rohnmühle), Velišův mlýn (Wallischmühle, Walischmühle), u Prachatic pak mlýn Bernkopfův mlýn (Bernkopfmühle), Feitlův mlýn (Feitlmühle, jihovýchodně od Klimy, nyní č. p. 105), Bartošův mlýn (později přestavěný na vrchnostenský pivovar, u plaveckého bazénu), Kosmatův mlýn (později Koldův, Nebahovská ul. č. p. 75), Obecní mlýn (Gemeindenmühle, mlýn u Kůrků), Slepý mlýn (Blindmühle), dále Rumpálův mlýn (Rumpalmühle, pod vsí Ostrov), Bělečský mlýn. Při obléhání Prachatic císařským vojskem (v roce 1620) byly všechny předměstské mlýny vypáleny, ale později znovuobnoveny a ještě v 1. polovině 19. století bylo v Prachaticích evidováno 10 mlynářů.